Rok 2025 líně otevíráme asi nejposlouchanější deskou rockového světa předešlého roku. Řeč je samozřejmě o triumfálním návratu Linkin Park.
Psát tuto recenzi pro mě osobně nebylo vůbec jednoduché, protože jsem na této kapele vyrůstal a zemřelého zpěváka Chestera Benningtona, jsem považoval za jeden z nej hlasů naší generace. Ano, měl jsem velké výhrady k popové éře kapely, ale jejich vliv a celkový dopad na celou scénu je nezpochybnitelný. Stačila dvě první alba a Linkin se stali nesmrtelní. Úspěch, sláva, vliv a peníze už zničily nejeden život a úplně popasovat se s tím neuměl ani Chester, který propadal depresím a nakonec svůj život ukončil, k překvapení všech předčasně. Po jeho odchodu se zdálo, že to má kapela spočítané, protože nahradit ho se zdálo téměř nemožné.
Uběhlo sedm let a kapela ožila. Oznámila, že se ke kapela přidává zpěvačka Emily Armstrong a započalo vydávání prvních singlů. Musím podotknout, že připojit se k takto velké kapele namísto Chestera chtělo pořádný kus odvahy. Za to má u mě Emily určitě plusové body. Navíc se toho ujala se ctí a místo napodobování si klestí svou vlastní cestu, ale přitom zachovává pořád tvář Linkin Park. Když nepočítám krátké intro, tak první písní je The Emptiness Machine je velmi příjemná záležitost a zároveň první singl, který jsem měl možnost slyšet. Vzbudil zvědavost a musím říct, že mě mile překvapil. Vokál Emily pěkné zapadl a fakt, že hit točí i radia ukazuje, že potenciál zůstal. Bohužel je to zároveň i nejlepší věc na From Zero. Ostatní singly už pro mě nebyly tak silné, i když jsou paradoxně více rockové. Těšil jsem se tedy na celé album, ale poslech toho moc nezměnil a ve finále jsem z výsledku spíše rozčarovaný.
Jedno je jisté vedle slavných alb se to kvalitou nezařadí. Prodejností možná ano, ale kvalitou určitě ne. Pořád si pohrávám s myšlenkou, zda by nebylo lepší založit kapelu pod jiným názvem. Krom Chestera chybí také bývalý bubeník a kytarista neodjel na turné. Jasně rozumím proč se Shinoda a spol. nechtějí původního názvu vzdát, ale stejně si říkám, že s úctou k příteli by to asi bylo správné. Celý koncept by najednou působil mnohem více uvěřitelněji, a i ten název From Zero by k tomu tak nějak seděl lépe. Zpět k muzice.
Krom čtyř singlů toho mnoho na albu už nepřekvapí a to je škoda. Na celkem jedenáct kousků je to až obludně málo. Od linkinů bych přeci jen čekal víc. Je tu pár hutných skladeb, což by se dalo považovat za navrat ke kořenům, ale jako celek mi výsledek prostě nevyznívá nějak zvlášť výjimečně. Heavy Is the Crown a zejména pak Two Faced drží celek jakž takž pohromadě. Jinak by se sesypal jako domeček z karet. Doslova. V konečném důsledku zůstávám tedy spíše zklamán, i když pár povedených věcí tu je a úplný provar se nekoná. Zejména pak evidentně funguje chemie v kapele a fanoušci si pochvalují živá vystoupení. Já si trochu počkám, až opadne závoj nostalgie. Myslím, že následující deska mnoho o budoucnosti Linkin Park napoví. From Zero je nový start, ale velký jaký zázrak to tedy není.
Hodnoceni: 4/6
Interpret: Linkin Park
Album: From Zero
Label: Warner Records
Žánr: Nu metal
00:31:54
Datum vydání: 15. listopadu 20555500
1. From Zero (Intro)
2. The Emptiness Machine
3. Cut The Bridge
4. Heavy Is The Crown
5. Over Each Other
6. Casualty
7. Overflow
8. Two Faced
9. Stained
10. IGYEIH
11. Good Things Go
Sestava: Emily Armstrong – zpěv
Mike Shinoda – zpěv, rap, kytara, klávesy
Brad Delson – kytara
Dave „Phoenix“ Farrell – baskytara
Joe Hahn – samply, programování
Colin Brittain – bicí