Powerwolf pořádně zametli a našli pozapomenutý materiál, který byl tak zajímavý, že vzniklo celé album. Zásadní změny a šokové momenty tedy nečekejte. Opět je to ten přímočarý power metal, na který jste už za ta letá zvyklí.

Powerwolf jsou svému stylu věrni a ze své cesty neuhýbají. Servíruje trhu, co si žádá. Tak tu máme další porci horormetalových témat, které ocení zejména skalní fanoušci. Vzhledem k tomu, že jejich hvězda neustále stoupá, tak by byly v kapele asi blázni, kdyby posluchačům dali něco jiného. Osobně mám však dojem, že heavy metal spolu s power a speed metalem procházejí těžkým obdobím a nalézt v této kategorii něco opravdu hodně dobrého je stále těžší. Možná právě kvůli absenci chuti experimentovat ze strachu ztráty publika. Celému žánru a odnožím by ale myslím prospěly modernější postupy a více invence. Všechna čest matadorům Iron Maiden, kteří se nebojí vstupovat do progresivnějších vod. Zajímavé byly také pokusy o změnu u Judas Priest v období alba Demolition.

Powerwolf sází na jisté postupy a kráčejí v kolejích sloka, refrén sloka, sólo. I přesto patří k tomu lepšímu v tomto odvětví a hned si povíme proč. Jedním z důvodů je zpěvák Attila Dorn a dalším faktorem jsou chytlavé refrény. Ty nechybí samozřejmě ani tentokrát. Třetím důvodem jsou zapamatovatelné melodie, které jdou dobře pod kůži. Výsledkem je příjemný hevík. Interludium tak klukům ostudu určitě neudělá. A pokud jste Powerwolf dosud míjeli (podobně jako autor), tak je tato deska možná tím pravím startem. Hitové ambice má třeba No Prayer At Midnight.

Co musím hodně pochválit, je vizuální stránka. Přebal vypadá jednoduše fantasticky. Dokáže zaujmout a k poslechu patřičně nalákat. Celé to koloruje s tím, že album vyšlo na Velký pátek. Což chtělo určitě i jistou dávku odvahy. Dozvěděl jsem se, že album obsahuje 6 nových písní a zbytek jsou zmiňované rarity. Nejde tedy o klasické řadové album, ale spíše o jakousi kompilaci, která ale skvěle ukazuje, jak je kapela konzistentní protože ony rarity pocházejí z období mezi lety 2012-2015 a přitom ke zbytku zapadají natolik, že by jeden těžko hádal, že jde o pozapomenutý materiál z minulosti. Materiál obsahuje keltské motivy, které se vracejí v průběhu. Jsou dobře patrné například v My Will Be Done, nebo Atlas on Fire.

Album vychází v různých verzích a ta nejobsáhlejší deluxe obsahuje další dva disky. Na jednom najdeme cover verze hitů kapely a na dalším orchestrální verzi alba. Dohromady je to slušná porce muziky. Samotná deska má 10 songů a stopáž nepřesahující 36 minut. Což je tak akorát, aby to nezačalo působit přehuštěně.

Powerwolf si upevňují svou pozici na špici a zároveň ukazují, jaký je současný hevík. Sice to vychází z lety ověřeného vzorce, ale pokud to zatím funguje tak proč vlastně ne?

Hodnocení: 4/6

Název: Powerwolf
Album: Interludium
Label: Napalm Record
Žánr: Power metal/ Heavy metal
Datum vydání: 4. listopadu 2022

00:36:39

01. Wolves Of War
02. Sainted by the Storm
03. No Prayer At Midnight
04. My Will Be Done
05. Altars On Fire
06. Wolfborn
07. Stronger Than The Sacrament
08. Living On A Nightmare
09. Midnight Madonna
10. Bête du Gévaudan

Sestava: Attila Dorn – zpěv, Charles Greywolf – doprovodná kytara, basa, Matthew Greywolf – sólová kytara, Roel Van Helden – bicí, Falk Maria Schlegel – klávesy