Tuzemská parta Ploy není žádným nováčkem. Hudební debut vyšel už v roce 2019 a zanechal za sebou nesmazatelnou stopu. Bigbítem načichlý jazz protkaný vším možným, byl undergroundový klenot, který se dal svého času sehnat i na desce. Je však bohužel beznadějně vyprodaný. Proto jsem se moc těšil na pokračování, které vyšlo letos a jak čekání dopadlo? No vlastně úplně jinak, než bych čekal.
Už první singl vydaný v roce 2020 dával tušit, že se kapela vydá objevovat další obzor spíš, než by se jala vrátiti k tomu starému, již objevenému a je to vlastně dobře. Pět let vyčkávání letos skončilo a na novince „Její jméno je Ploy“ kluci rozhodně překvapí. Hudebně je cítit vyklidnění, rozvážnost a hravost. To poslední bych podtrhl, protože hravost všech devět skladeb popisuje asi nejlépe.
Hned první „Ptáci (se ztrácejí)“ je na partu celkem netypický, vlastně velmi netypický kousek. Jednoduché melodie doplňuje dětský zpěv, který skladbě dominuje a dává vyniknout textu. Ptáče vylétlo z hnízda a hledá si vlastní cestu ve světě plném pravidel. Vlastně ono ptáče zjišťuje, že svět není zdaleka tak růžový, jak se zprvu zdálo. Podobný pocit zažil asi každý z nás, když dospíval. Autorkou textu a majitelkou hlasu je jedenáctiletá Laura. Není tajemstvím, že jde o dceru kapelníka Tomáše Brauna. Ke skladbě vznikl také filmeček. (Slovo klip jsem nepoužil záměrně).
Dalších rodinných hostů je na desce ale celá řada. Nejnápaditější zapojení mi přijde dětské žvatlání ve skladbě „Bohoušek se modlí (Bohoušek Prayz)“. Je to vtipné, ale ne kýčovité. Ve dvou skladbách pak například nahrála housle Emma Braunová a zdá se, že v tátovo šlépějích úspěšně kráčí celá rodina.
A když už jsme zpět u děčínského rodáka a kapelníka Tomáše Brauna, tak se přiznám, že jeho hudební karieru sleduji už mnoho let. V dobách, kdy ještě dítka neměl, řádil v nadějném uskupení Loutkové divadlo. Pamatuji legendární večery v klubu Palermo s punkáči a nebo vystoupení na paletách v růžovce během kterého padali pokrývači ze střechy (skoro). „Mladí v partě“ složili tolik povedených skladeb, že mi dodnes hrají v hlavě a rád na to období vzpomínám. Kde kdo si tehdy všiml, že loutkáči je parta skutečně nadějných muzikantů.
Cesty jsou však nevyzpytatelné a v průběhu času se každý rozhodl jít tou svou a ansámbl bohužel zanikl. Nejaktivnější zůstal právě Tomáš, který krom Ploy hraje třeba v kapele Brauncholda, což je tedy extrémní metal. Grindcore s prvky jazzu (opravdu to jde). Rukopis Brauna je však snadno rozpoznatelný i zde. Bigbítové srdce a rockové melodie hladíkovsky, (narážka na kytaristu Radima Hladíka pozn. redakce), laděné jsou patrné na čemkoli, na co sáhne.
Už dávno však nehraje jen na kytaru, i když ta zůstává pořád dominantní. Na desce „Její jméno je Ploy“ je ke slyšení třeba jeho hra na trubku nebo cello. Mimochodem Tomášovy sudetské kořeny lze najít i v songu „Hassliebe“
Pokud si snad někdo myslí, že Ploy již nejsou tak energičtí, tak skladby jako „Braunův pohyb“ ukazují, že tomu tak není. Musím zmínit i minimalisticky přesnou hru na bicí. Bohdan Karásek dokresluje atmosféru jednotlivých skladeb rytmicky nápaditou hrou a Mikulaš Čimbura trio posouvá svou klávesovou hrou k moderní tváři.
Z celého dílka na mě dýchá pohoda, lehkost a radost z hraní. Čemuž odpovídá také symbolika přebalu. Dítko v prázdné školní třídě kráčející k nepopsané tabuli. Aristotelovo Tabula Rasa. Na zadní straně pak potěší krátký text ke každé skladbě vystihující inspiraci dané věci. Nepostrádá to nápad a špetku humoru. Zvuk není zbytečně překombinovaný a hlavní prostor tu mají nástroje. Ty jsou čitelné a detailně vykreslené. Mimochodem 28. listopadu bude trio své nové dítko křtít s řadou hostů a to v Praze v Kulturním centru Klubovna. Program začíná v 19:30. Budeme mít tak možnost slyšet, jak zní nové věci v živém podání.
Po pěti letech jsem čekal energetickou jazzovou jízdu a místo toho jsem dostal album k dobrému vínu, knize, či rozjímání. Jsem zklamán? Naopak zjišťuji, že i já sám už stále více v hudbě hledám klid a pohodu. O to víc jsem překvapen, jak se mi Ploy trefili do nálady. Jde o ideální materiál pro podzimní večery „Její jméno je Ploy“ zahřeje jako kvalitní kořalka nebo svařák. Otupí a příjemně unaví.
Hodnocení: 5/6
Interpret: Ploy
Album: Její jméno je Ploy
Label: Polí5
Žánr: Jazz fusion, alternativní jazz
Datum vydání: Květen 2024
00:43:12
1. Ptáci (se ztrácejí)
2. Braunův pohyb
3. What If
4. Prenatal Esperanto
5. Bohoušek se modlí
5. Hassliebe
6. Hamiltonův manévr
7. Guru Is Someone
8. Její jméno je Ploy
Sestava: Tomáš Braun – kytara, zpěv, trumpeta, sitár, ukulele, cello, kocour, Bohdan Karásek – bicí, akordeon, Mikuláš Čimbura – klávesy, +hosté