Jsou kapely, které jsou snadno stravitelné a většinový posluchač nemá problém s poslechem. Jsou tu ovšem sebranky zahaleny oparem hnusu a špíny, které tvoří hudbu testující posluchačovu snesitelnost. Tím se vyznačuje třeba belgická Amenra, ale kořeny lze najít i u Neurosis a dalších. Onen extrém bývá často překvapivě přitažlivý.

Od prvních tonů desky Plague God (Morový bůh) jsem měl pocit, že poslouchám hudbu z jiné planety. Onen neuchopitelný, zastřený zvuk, je to co mě zaujalo jako první. Přirovnal bych to návštěvě jeskyně, či šachty apod. Ono mrazení v zátylku, strach z neznáma, ale přitom zvědavost a nádech tajemna. Absent in Body bylo pro mě neprozkoumané území, které mě ovšem bavilo objevovat.

Tento projekt je spojením několika jmen známých z velkých kapel jako Sepultura, nebo zmiňovaných Neurosis nebo Amenra. Kapela dostala obrysy v roce 2017. Založil jí kytarista z Amenry Mathieu J. Vandekerckhove spolu s kytaristou a zpěvákem Neurosis Scottem (Scott Kelly). Oba přišli na to, že jejich idea souzní. Později je doplnil bývalý bubeník Sepultury Iggor Cavalera, který do sestavy perfektně zapadl.

Další věc, která ihned na počinu zaujme je obal, který má na svědomí Sven Harambasic. Skvěle padne k obsahu alba, a ještě umocňuje tíživost a neurčitost materiálu. Svět prožívá roky, které moje generace nepamatuje. Zavedené pořádky přestávají platit, a nálada ve společnosti je jako neznámá nemoc. Téměř jako masová hypnóza. Žijeme v éře dezinformací. Neznámých zákulisních bojů na pozadí virové nákazy, a úpadku identity jedinců, který si myslí, že na světě je víc pohlaví, než dvě, a svůj pohled vnucují všem. Zároveň jsou přesvědčeni, že právě to, je činí zajímavými. V tomhle zmatku začíná být těžké se vyznat a člověk ztrácí tvář. A Plague God je vlastně takovou zpovědnicí, protestem a peticí proti vládnoucí síle. Protože hudba je hlavně svoboda. Možnost něco takového napsat a zahrát.

Sžíravé rify protnuté industriálním mručením a nelidským hlasem. V mysli se objevují obrazy připomínající návštěvu lodi Nostromo na neznámem měsíci kdesi hluboko v kosmu. Výjevy H. R. Gigera by skvěle padly jako kulisa. Povětšinou střední tempo skladeb je podpořeno údernou rytmikou Iggora, jehož beaty se vynořují a zase zanikají v záplavě zvuků. Hlas není pořád stejný, a objevují se různé polohy. Celé to působí odličtěným dojmem. Jako souboj mezi zvířecími pudy a lidstvím. Plague God je o hledání pozice člověka v dnešním světě, kterému již nelze snadno rozumět.

Je to celkově velmi neotřelé, ale zároveň i málo přístupné album. Vyžaduje určitě více poslechů, ale má tu moc chytit a nepustit. Určitě se to nebude líbit každému, protože je třeba se naladit při poslechu na tu správnou notu. Nicméně jde o zajímavý počin, který bych doporučil k poslechu každému. Pokud tomu čas věnujete uvidíte, že ve Vás materiál postupně vyroste, a po určité době dostanete chuť slyšet to znova, znova a znova…

Hodnocení: 4,5/6

Název: Absent in Body
Album: Plague God
Label: Relapse Records
Žánr: Metal z jiné planety / Atmospheric Sludge Metal
Datum vydání: 25. března 2022

00:36:27

01. Rise From Ruins
02. In Spirit in Spite
03. Sarin
04. The Acres / The Ache
05. The Half Rising Man

Sestava: Mathieu Vandekerckhove – kytara, Scott Kelly – kytara, zpěv, Colin H. Van Eeckhout – zpěv, basa, Igor Cavalera – bicí

 

Kategorie: Kategorie: Recenze, Štítky:

3 komentáře u “Absent in Body: Plague God”

      1. No mně by to asi nevadilo, uvidíme jak bude vypadat příští výtvor, jestli teda nějaké příště bude…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *