Počátek všech věcí je popisován jako nicota, neohraničená pustina zahalená absolutní temnotou. Neexistovala dualita, žádný souboj světla a tmy, dobra a zla. Tak mohl vypadat začátek, ultimátně černá neboli Ultimate Black, což je i název dlouho očekávané desky od Ador Dorath.

Největší mystéria ukrývá samotný vesmír. Pohled na hvězdné nebe uprostřed ticha přírody plodí jen těžko vyslovitelné myšlenky a neuvědomují si to jen otroci marnivosti. Do této kategorie ale rozhodně Ador Dorath nepatří. Inspiraci totiž sami hledali evidentně tam nahoře. Příběh alba Ultimate Black se k mému překvapení začal psát ještě dřív, než jsem ho měl šanci vůbec slyšet. Na cestě ke mně, černou placku pohltila doslova černá díra a nebyla pár dnů k nalezení. Vsadil jsem na štěstí a objezdil pobočky dopravce v okolí, o kterých jsem věděl a hádejte co? Jasan, štěstí jsem neměl. Po albu ani stopa. Začínal jsem být zoufalý a navštívil jsem všechny pobočky, jen ne tu jednu ve které leželo mé ztracené černé CD. Cesty k cíli jsou prostě někdy nevyzpytatelné.

Černá díra se nakonec umoudřila a vydala své tajemství a já konečně držel Ultimate Black v pazourách a měl šanci si tu věc konečně poslechnout. Udělám si pohodlí, zapnu přehrávač a k mému překvapení i pobavení je první píseň na albu o černé díře… Vše do sebe dokonale zapadlo. V jednom momentu bylo vše, jak má být. Jenže na ten moment jsem nebyl vůbec připravený. Event Horizon (Point of No Return) je zdrcující black symfonická jízda. Bez intra, kapela to prostě napálí. Mé smysly zbystřely a rozhodně si Ador Dorath získali mou pozornost hned v prvních sekundách. Tohle mi připomnělo třeba staré Dimmu Borgir. Parádní zakomponování kláves a ještě jsem to vše ani nevstřebal a rozjela se druhá The Principle of Pleasur and Suffering. Silná rytmika podpořená solidními riffy. Inspirace Freudem a ozvěny Mayhem. Fakt temná atmosféra. A opakované poslechy nenudí, naopak člověk jen dál objevuje.

Slabším povahám nedoporučuji poslech při večerních procházkách, hrozí totiž, že by jste se mohli solidně podělat. Boha jeho proč se o tomhle dílku někde už dávno nemluví? Sám sebe se ptám, kdy v Čechách v posledních letech vzniklo v black metalu něco podobného? Tohle má navíc ambice mířit i za hranice. Daleko za hranice… Kvalitní produkce i vytříbený zvuk. Nástroje nesplývají a člověk trochu chápe proč uběhlo deset let.

Musím vyzdvihnout práci s klávesy, které dotváří již tak dost temnou atmosféru. Naopak jsou někdy i záchranným lanem v změti běsnících nástrojů. Ostatní spoluhráči ovšem podávají neméně zajímavou přehlídku kvalitní práce. Navíc dojde i na menší experimenty, jako třeba v šesté: Seductive Simplicity of Hate. Mám trochu obavy, že toto cílí na náročnější, až velmi náročné publikum a takové, aby člověk pohledal. Celkem devět skladeb zabere 35 minut, které snadno utečou. Celek je zabalen, jak jinak než do ultimátně černé a i když možná na první pohled fádní, tak CD, včetně bookletu, je po grafické stránce minimalistická lahůdka.

Starší tvorba Ador Dorath má své kvality a rozhodně stojí za to si katalog projít, ale novinka Ultimate Black laťku prostě ještě zvedá. Přitom je to více minimalistické. Chybí například ženské vokály, ale vůbec ničemu to nevadí. Naopak celkové vyznění je víc black-deathové než gotic-doomové. Za mě tuzemské překvapení a doposud nejlepší a nejsilnější album v dosavadní diskografii Ador Dorath.

Kdo má rád temnou blackovou filozofii, tak nebude zklamán. Tohle je totiž ultimátní soundtrack pro pád do černé díry. Doba je zlá a vyhlídky na budoucnost nevalné. Pochmurné jako Ultimate Black. Nad tímhle se přemýšlelo a je to znát z každé noty. Zbavené jakékoliv prázdné pózy. Tohle je černé umělecké dílo.

Hodnocení: 5/6

Interpret: Ador Dorath
Album: Ultimate Black
Label: Vlastní náklad
Žánr: Symfonický black metal

Datum vydání: 24. února 2023

00:35:11

1. Event Horizon (Point of No Return)
2. The Principle Of Pleasure And Suffering
3. Luna Magisterium
4. Asonishment Over Non-Obviousness Of The Obvious
5. Decomposition Amines (Pheromonies Of Disease)
6. Seductive Simplicity Of Hate
7. Nebula
8. Temple Of Progres
9. Outspoken

Sestava: Ivoš Doseděl – zpěv, Liliana Pfefferová – kytara, Martin Roženek – klávesy, Kamil Kottek – basa, Kamil Rýc – bicí

Kategorie: Kategorie: Recenze, Štítky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *