Rocková, potažmo metalová opera je takový zvláštně zprofanovaný pojem. Proto pokaždé, když slyším, že nějaká banda natočila album podobného ražení, jsem velmi skeptický a opatrný. Nově se o podobný počin pokusilo uskupení Arcana Collective.

Pod názvem Atlas Lost, Act 1: The Long Sleep se ukrývá osm různě propojených skladeb. Ke slyšení je toho na desce opravdu hodně a já přemýšlím, čím vlastně začít. Pojďme si na začátek představit toto uskupení jako takové. Mozkem je Rogan McAndrews. Multiinstrumentalista, zpěvák a nahrávací inženýr z Calgary v Albertě. Poté, co hrál v několika kapelách v průběhu let a vybudoval si reputaci, rozhodl se nakonec ustoupit a soustředit se na svůj hudební počin a sólový projekt a tak vznikla Arcana Collective. Projekt, který spojuje muzikanty, se kterými Rogan rád pracuje. Je tu tedy řada hostů za mikrofonem i nástroji a to z celého světa. Cílem projektu je prý neustálé rozšiřovat hranice, posouvat se různými styly a shromažďovat hudební rodinu, která se zapojí do společného příběhu!

Jde sice o první řadové album kapely, ale důležité jsou i předešlé EP nahrávky, protože tehdy se začal psát příběh, který nejen pokračuje dodnes, ale neustále se rozvíjí a nikdo vlastně neví, jak skončí. Příběh tedy pokračuje napříč alby. Jde o milostný příběh, což dvakrát originální tedy není. Sleduje příběh Damiana, který se snaží napravit svůj život a vztah se svou ženou Hope a dcerou Cassidy. Ve vyprávění se mísí sci-fi s mytologií a studium lidského jednání tváří v tvář nepřízni osudu. A niť pokračuje až k Atlas Lost, Act 1: The Long Sleep. Hlavní postava Damian zde uskutečňuje svou touhu uniknout ze světa, který mu způsobil tolik zármutku. Opouští svou malou dceru a vydává se na soukromě financovanou cestu vesmírem, aby našel způsob, jak zachránit svůj umírající svět. Touží najít obyvatelnou planetu, která by mu umožnila začít znovu. Damianův strach z konfrontace se svými pocity po tragických událostech, které budou odhaleny prý až v příštím díle, ho vedl k útěku na nejvzdálenější místo, které si dokážeme představit.

Základní představu bychom měli. Jednotlivé postavy v příběhu mají své hlasy, včetně vypravěčů. Od operního zpěvu, k metalovému řevu. Pestrost je hlavní předností alba, ale bude zřejmě i největší brzdou, protože někdy těch skoků mezi žánry je na můj vkus až moc. Někomu to možná vadit nebude, ale mě to bránilo v proniknutí do desky. Uvedu příklad.

Po post rockovém začátku se hudba začne přesouvat do progových poloh. The Dream připomene například Porcupine Tree nebo Leprous a v nastoleném stylu se přesuneme k The Launch. Až teatrálně znějící kousek s operním zpěvem a první tvrdší metalové pasáže přejdou do vybrnkávání v The Long Sleep. Ústřední song, který připomene třeba tvorbu Devina Towensenda. Je to výborně zahrané, ale mám problém se na album správně naladit. Neustále střídání stylů mi nedovoluje do materiálu proniknout tak, jak bych si přál.

Navzdory tomu, je to skvělá deska. Strašně mi imponuje fakt, že je zkrátka jiná a díky tomu snadno rozpoznatelná. Rogen se během nahrávaní musel vypořádat se skutečnou ztrátou, když na rakovinu zemřela jeho dlouholetá kamarádka, které album nakonec i věnoval. Příběh po startu Damiena do kosmu pokračuje, když Damien opouští oběžnou dráhu a připravuje se na první etapu své cesty vesmírem. Je uveden do hlubokého umělého spánku. Řízení a vládu na lodí přebírá jeho AI společnice Nova. Jeho pocity jsou rozporuplné, když se připravuje na svůj spánek, touží znovu držet svou dceru Cassidy, ale na Zemi má příliš mnoho bolestivých vzpomínek. Mezitím Cass sní o tom, že se jednoho dne vydá za svým tátou.

Album bude určitě vyžadovat několik pečlivých poslechů, protože je opravdu rozmanité. Druhou půlku alba jakoby otvíral sám Vangelis. Osobně zde pro mě nastává vrchol desky. Opravdu skvělé mezihry a sbory spolu s operním zpěvem jsou další zajímavou polohou, která se přenese do rockové polohy Fleetwood Mac v The Longing. Říkám si, že už mě zde asi nemůže nic překvapit a při poslechu se mi dere na mysl česká kapela Dying Passion a jejich poslední počin Skylor.

Album Atlas Lost, Act 1: The Long Sleep končí nečekaně cover verzí Manhattan Project od legendy Rush. Do setu však zapadne vcelku vkusně a velkým plusem je, že nejde o přesnou kopírku, ale o vlastní interpretaci.

Arcana Collective jsou rozhodně zajímavým uskupením a jejich novinka si pozornost zaslouží. Bude zajímavé sledovat jejich další směřování a i přes mé počáteční obavy kvůli označení opera jsem ve výsledku překvapen kvalitním progresivním počinem, který překračuje hranice žánru.

Hodnocení: 4/6

Název: Arcana Collective
Album: Atlas Lost, Act 1: The Long Sleep
Label:  Wormholedeath Records
Žánr: Rock opera/Progressive Rock
Datum vydání: 1. února 2023

00:45:01

1. Prelude
2. The Dream
3. The Launch
4. The Long Sleep
5. The Traveler
6. The Longing
7. The Imagining
8. Manhattan Project (Cover)

Sestava: Rogan McAndrews – kytara, basa, piano, Deyson Thiara – Drums

Hosté: Erin Cobern – kytara v The Longing, Charlie Robbins – kytara v The Imagining, Nicholas Ibarreta – Altsaxofon v The Launch, The Travele a The Imagining, Reed Alton jako Stratton v The Manipulator, Anna Draper jako The Nightmare 1 & Being of Light, Rogan McAndrews jako Damian v The Sleeper, Eissa Zhovnerchuk jako Cassidy v The Dreamer, Vocaloid Avanna jako Nova v The Traveler.