Deska Iron Maiden Powerslave je natolik zásadní, že proměnila heavy metal jednou provždy. Inspirovala, bavila, přitahovala, rozšiřovala a to vše se jí daří dodnes. Kompletní umělecké dílo se vším všudy. A právě tento rok slaví jen těžko uvěřitelných čtyřicet let od vydání, proto se kapela rozhodla vydat reedici s remasterovaným zvukem na krásném vinylu.
Jak se tato edice povedla? A co přináší nového? Předně je třeba říct, že je určena zejména sběratelům. Jde o tzv. picture vinyl a hifisti dobře vědí, že zvuková kvalita v takovém případě nebývá nejlepší. Tady je to na půl cesty. Zvuk není nejhorší, ale neduhy trpí hlavně v mezerách mezi písněmi, kde je šum přeci jen slyšitelný. Nicméně je to jen drobná vada na kráse jinak perfektního sběratelského kousku. Obě strany placky na sobě mají, jak jinak než egyptské motivy v zoetropním provedení. To znamená, že po zapnutí se piktogramy na desce rozpohybují. Je to starší typ animace, ale nutno dodat, že efekt není očima příliš patrný. Daleko lepe je výsledek vidět po natočení na kameru asi v 30fps. Jako nápad je to určitě zajímavé, ale neslibujte si od toho mnoho.
Daleko zajímavější mi přijde samotný přebal. Ten je sám o sobe kultovní a jde v podstatě o jeden z nejlepších přebalu metalové historie. S citem byl vylepšen o nový art maskota Eddieho, který se nachází uvnitř rozkládacího obalu. Rozzlobená mumie hlídá vinyl uvnitř, který je vidět přes vyřezané otvory. To už působivé je a člověk má díky tomu pocit, že drží něco exkluzivního. Edice vyšla jako limitovaná, ale kolik výlisků bude, si netroufnu odhadnout. K vinylu je připojená take zpráva od Steva Harrise, který vzpomíná na období spjaté s deskou.
Powerslave působí jako koncepční dílo, i když jím ve skutečnosti není není a to hlavně diky atmosféře a zakomponování východních rytmů. Napříč tomu, že deska obsahuje hitové skladby, jako otvírák Aces High nebo následující 2 minutes to midnight. Stěžejní pro album je hlavně závěr v podobě dvojice songů Powerslave a kultovní Rime of the Ancient Mariner. Což je podle mého názoru jedna z nejlepších a nejpropracovanějších skladeb v diskografii Iron Maiden a heavy metalu vůbec. Čtrnáct minut trvající opus o nešťastném námořníkovi přiblížil železnou panu břehům progresivního metalu. Jsou tací, kteří právě tuto stránku kapele vyčítají. My z druhé skupiny naopak tyto progresivně laděné výlety vítáme. Vždycky jsem měl na Iron Maiden radši delší kusy s epickou složkou. Za všechny, kromě již zmiňované baladě o námořníkovi, uvedu třeba skladby jako Seven son of the Seven son, The Red and The Black nebo Sign of the Cross.
V době kdy píšu tyto řádky svět oblétla zpráva, že bubeník Nicko Mcbrain, který v kapele působí již 42 let se nebude nadále podílet na živém vystupování. V minulém roce prodělal mozkovou příhodu a jíž nebyl schopen hrát jako dřív. Přesto se připravil na turné a dokázal se ctí odehrát v řadě zemí skvělé show. Tím se samozřejmě zavírá jedna důležitá kapitola v historii kapely, protože Nicko měl zásadní vliv na sound Iron Maiden. Jeho typické valivé rytmy byly jednou z poznávacích složek a navždy už to tak zůstane. Čas je ovšem neúprosný a také legendy stárnou. Odkaz však zůstává a Powerslave je jedním z nich.
Interpret: Iron Maiden
Album: Powerslave
Label: Parlophone Records
Žánr: Heavy metal
00:50:58
Datum vydání: 3. září 1984
1.Aces High
2.Minutes To Midnight“
3.Losfer Words (Big ‘Orra)
4. Flash Of The Blade
5. The Duelists
6. Back In The Village
7. Powerslave
8. Rime Of The Ancient Mariner