Z pekla se ohlásil Kerry King, ikona trash metalu a nebesa se opět zatřásla. Pekelníci se shlukují do zástupů a pod kotlem ještě přitápějí. Tábory se před Golgotou výrazně dělí. Jedni vynášejí na křídlech desku do metalového nebe a druzí jí posílají ke všem čertům…

Aaaaa já stojí někde mezi. Sleduji to celé zpovzdálí a snažím se oba tábory spojit v objektivní názor. Mám totiž pochopení pro obě skupiny. Začnu netradičně obalem, protože ten je skutečně jako vystřižený z nějaké třetí cenové, co si budem… Přitom uvnitř je mnohem lepší art, který se mohl na albu vyjímat mnohem lépe, ale co už. Jen podotýkám, že toto je čistě subjektivní věc a věřím, že se najdou i tací, kterým se obal líbí.

Jestli jste čekali Kerryho inklinujícího k nějakým úletům, tak na to rychle zapomeňte. Tohle jsou prostě čistokrevní Slayer bez Slayer. Kdo čekal něco jiného bude zklamán. Rukopis je jasně čitelný a přesně tam, kde Slayer končí, Kerry začíná a to pěkně zostra.

Krátký úvod a jde se na věc. Where I Reign je Thrashovka jako blázen a jasně ukazuje, o co tady vlastě půjde. Hudebně sestava funguje a musím říct, že spoluhráče si k sobě King vybrat uměl. Kytarista Phil Demmel byl součástí pro mě nejlepšího období Machine Head, jehož vrcholem byla legendární deska The Blackening. To že má Phil thrashové srdíčko se vědělo, ale že se jednou dá dohromady s jednou z největších legend tohoto žánru nečekal asi ani on sám. Duo King, Demmel funguje přitom skvěle (zkuste si poslechnout Crucifixation) a myslím, že do budoucna, pokud sestava a projekt vydrží, bych byl proto, aby dostal výraznější prostor a to i skladatelsky a výsledek by ve finále mohl být hodně, hodně zajímavý. Kerry by tak i vystoupil ze své komfortní zóny a další deska by tak nemusela znít úplně jen jako klon Slayer. Uvidíme.

Přesto si u From Hell I Rise umlátíte hlavu a sousedi Vás budou mít jistě zase o kousíček radši. Čtyřicet šest minut pekelného povstání je tak akorát, ale celkově to působí delším dojmem, což vám dojde přibližně v polovině alba, kdy na řadu přijde asi největší „úleťárna“ v podobě Tension. Skladba jako vystřihnutá z Diabolus in Musica, které se Slayer kdysi (mimo jiné) nahrával také bubeník Paul Bostaph, který je přítomen i zde.

Ještě bych se měl zmínit o hlasu, protože je až zarážející jak Mark Osegueda z Death Angel někdy připomíná Toma a to nejen hlasem, ale i frázováním. Přesto nemám pocit, že bych poslouchal jen Slayer revival. Všechna čest.

Pojďme ke zvuku, ten je hezky ostrý a hlavně na kytary orientovaný, což je pochopitelné. On i zvuk je spjat se jménem King celkem dobře. Stejně jako Punk HC průraznost, která nechybí samozřejmě ani zde. Pokud bych měl vytáhnout jednu píseň , byla by to jednoznačně pecka Shrapnel. Burácející bicí hnané kytarovou salvou, které živý plamenný řev. Takto si představuji probouzení pekelné šelmy s cejchem 666 na čele.

Hodnocení: 4,5/6

Interpret: Kerry King
Album: From Hell I Rise
Label: Reigning Phoenix
Žánr: Thrash metal

Datum vydání: 17. května 2024

00:46:33

1. Diablo
2. Where I Reign
3. Residue
4. Idle Hands
5. Trophies Of The Tyrant
6. Crucifixation
7. Tension
8. Everything I Hate About You
9. Toxic
10. Two Fists
11. Rage
12. Shrapnel
13. From Hell I Rise

Sestava: Kerry King – kytara, Phil Demmel – kytara, Paul Bostaph – bicí, Kyle Sanders – basa, Mark Osegueda – zpěv