Kapela Klone není rozhodně žádným nováčkem. Osobně jejich tvorbu vnímám již dlouhá léta. Někdy od vydání „The Dreamer’s Hideaway“, ale nikdy jsem si z nich nesedl doslova na zadek. Kluci jsou také dost přelétaví a tak bacha na to, co si od nich vyberete k poslechu. Diskografie je to rozmanitá a lze usoudit, že se kapela nebojí experimentovat. Problém s tím je, že sice můžete přilákat nové posluchače, ale některé zase ztrácíte. Meanwhile v tomto kontextu vnímám trochu jako návrat ke kořenům, tedy k tomu, co podle mě klukům sluší nejvíce. Nu metalový základ s progresivními prvky a vrstvené skladby. Vlastně jsou to takový složitější Creed, alespoň tak Klone již dlouho vnímám. Útěk do post metalových na předešlém počinu či rockových vod mě minul a neoslovil. Celek by těžkopádný a materiál se na můj vkus až příliš táhnul.

Jsem tedy velmi rád za desku Meanwhile, která je mnohem lepší, ale ani tentokrát jsem se na zadek neposadil. Pořád tu jsou písně jenom jaksi do počtu. Jak třeba „Bystander“. K mému překvapení je to nejposlouchanější skladba z alba na Spotify. Moje preference se tedy s většinou opět rozcházejí. Je to příjemná rockovka, ale tím to také končí. Nic to však nemění na faktu, že se to poslouchá dobře a líbí se mi vkládání nejrůznějších nástrojů a práce s nimi. Konečně tu tedy máme album Klone, které opět stojí za to.

Všechny písně mají podobnou stopáž okolo pěti minut. Desítka skladem má stopáž blížící se hodince a dokážu si to představit i o něco kratší. Z první písně alba jsem byl doslova nadšený „Within Reach“ je jednoduše skvělá a má v sobě přesně to, co mám na této partě tak rád. Vrstvené pasáže, silný vokál a progresivní prvky. Skvělé a nápadité bicí. Smyčce… Škoda, že si tuto laťku album neudrží. Velká škoda.

Další parádní písní je „Elusive“, která podtrhuje to, co se mi na této desce líbí a to je zvuk kytar. Mají v sobě grungovou syrovost a post rockovou zasněnost. Fakt mě mrzí, že tu nebyl dán prostor víc metalu a celek ustoupil post rockové sladkosti. Jak už jsem řekl, tvrdší podoba mi ke Klone sedí zkrátka nejvíc. Díky tomu je Meanwhile skvělým albem do auta nebo do pozadí během práce. Příjemné rockové pasáže dokáží posloužit jako pozadí prakticky pro cokoliv. Cítím v tom ale trochu zabytý potenciál, protože kluci rozhodně zajímavé nápady mají, jen si myslím, že až příliš dbají na to, aby to bylo jako celek líbivé. Což tomu ve finále přináší více škody než užitku.

I tak je to zkrátka nejlepší album Klone od dob „The Dreamer’s Hideaway“ a pokud se jednou hoši rozhodnou věci tolik neřešit a popustí uzdu, tak jednou může být i výsledkem album, ze kterého si sednu na zadek. Potenciál tu rozhodně je, jak ukazuje třeba kousek „The Unknown“ nebo následující mystická „Night a Day“. Jsem zvědav kam zavítají na své cestě Klone příště. Nezlobil bych se za tvrdší materiál, jak závěr desky naznačuje ve skvělé „Meanwhile“.

Hodnocení: 3/6

Název: Klone
Album: Meanwhile
Label: Kscope
Žánr: Nu metal, Prog metal 
Datum vydání: 10. února 2023

00:53:26

1. Within Reach
2. Blink Of An Eye
3. Bystander
4. Disobedience
5. Elusive
6. Apnea
7. The Unknown
8. Night And Day
9. Scarcity
10. Meanwhile

Sestava: Yann Ligner – zpěv, Guillaume Bernard – kytara, Aldrick Guadagnino – kytara, Matthieu Metzger – klávesy, samply, saxofon, Enzo Alfano – basová kytara, Morgan Berthet – bicí