Němečtí Kreator vydali další počin, a je to opět poctivý metal, ovšem tentokrát s nádechem rutiny. Zaryté fanoušky nejspíš nezklame, ale ani ničím zásadním nepřekvapí. Jde tak o výkon na který jsme si již za léta od Kreator zvykli, ale nepředbíhejme.
Nejmenovaný časopis v česku pasoval novou desku Kreator na album měsíce, a vynášel ho objevně do nebe, jako revoluční počin. Šéfredaktor zmíněného média poté v jedné z videoanket označil tuto desku jako druhou nejlepší v celé diskografii kapely. No přiznám se, že netuším kam uši dal, a zda jsme oba skutečně poslouchali ten samý počin. Hate Über Alles rozhodně není nějak špatný materiál, ale jako přelomový či dokonce zásadní, ho nejen že nevidím, ale hlavně neslyším. Bohužel redaktor recenzující cokoli, by měl dát z velké části osobní preference stranou, a být nestranný, co to jen jde. A hodnotit čistě to, co poslouchá. O to se v naší redakci budeme vždy snažit, protože i to je jeden z důvodů, proč vznikl tento prostor.
Vraťme se ale k desce. Po kratičkém úvodu přichází titulní skladba. Jde o našláplý trešík se stadionovým nápěvem. Kombinace rodné němčiny a angličtiny je za mě super nápad. Nenávist nadevše (Hate Über Alles) skvěle padne i do dnešních dnů, kdy právě nenávist hraje ústřední roli ve světovém dění, a šlechetné vlastnosti jsou na ústupu.
Celé deska reflektuje současnou situaci, a to je velmi silná stránka novinky. Spolu s povedeným vizuálem. Obrázek alba má na svědomí Eliran Kantor, který se objevuje celkem často na obalech nejrůznějších kapel.
Kreator vždy ve své kariéře rádi experimentovali. Mnohem více než jejich příbuzní ve stejném žánru. Jenže bylo to spíše ke škodě, než užitku. Kapele prostě nejvíce sedí přímočarý thrash, a tak je poslední deska prostě částečným návratem k tomu, co šlo Kreator vždy nejlépe. První čtveřice skladeb prostě funguje dobře, a baví mě (myšleno bez úvodu). Jejich vrcholem je jednoznačně kousek Strongest of the Strong. Jde o můj nejoblíbenější song na desce, a možná i v celé diskografii kapelky. Přiznám se, že když jsem ho slyšel poprvé, tak jsem čekal velké věci. Jenže album očekávání nenaplnilo. V dalších minutách po pilotním singlu však už albu jen dochází dech.
Hned druhý vydaný singl Midnight Sun s hostující zpěvačkou mě už míjel. Až přílišný odklon od melodického thrashe směrem ke gotickému pojetí mi přijde nemotorný a nezajímavý, podobně jako zbytek alba. Sem tam se objeví zajímavá vyhrávka, či sólo, ale experimenty v podobě sborů a podobně, mi do celku nezapadají. Od skladby Become Immortal začne materiál splývat, a je těžké některé skladby od sebe odlišit. Co musím ovšem pochválit je zpěv. Mille Petrozza je jedním slovem motorem celých Kreator.
Délka alba je tentokrát na škodu a dokážu si to celé představit kratší, protože ke konci alba už je toho zkrátka příliš. Neustále se opakující refrény a tuctovost. Doposlech je tak už spíše trápením, a nezachrání to ani poslední sedmiminutovka Dying Planet, která se neskutečně táhne, a přitom nepřináší nic, co by ve mě vzbuzovalo pocit, že to chci slyšet znovu.
Novince nechybí ambice, ale bohužel se vytrácí v průměrném hudebním materiálu a standardu, který Kreator odevzdávají již roky. Pár lepších a jedna vynikající skladba se tu najdou, ale jako celek to v mých uších selhává na celé čáře. Kreator mají ve své diskografii mnohem silnější dílka. Je to škoda, ale třeba to vyjde příště.
Hodnocení: 3/6
Název: Kreator
Album: Heavy Pendulum
Label: Nuclear Blast
Žánr: Melodický thrash
Datum vydání: 10. června 2022
00:46:15
1. Sergio Corbucci Is Dead
2. Hate über alles
3. Killer of Jesus
4. Crush the Tyrants
5. Strongest of the Strong
6. Become Immortal
7. Conquer and Destroy
8. Midnight Sun
9. Demonic Future
10. Pride Comes Before the Fall
11. Dying Planet
Sestava: Mille Petrozza – zpěv, kytara, Sami Yli-Sirniö – kytara, Frédéric Leclercq – baskytara, Ventor – bicí