Potřebuješ zpěváka – říkají. Jinak neprorazíš – říkají. Maybeshewill: „Podržte nám pivo“. Ano, takto stručně by se dala shrnout kariera těchto anglických post rockerů, kteří dokázali prorazit bez zpěvu, protože jejich skladby vyprávějí příběhy i bez něj.

Od roku 2006 vydala tato kapela čtyři dlouhohrající desky, které jsou nabité opravdu kvalitním materiálem. Jeho kvalita časem navíc neklesá, naopak zraje jako dobré víno. Každé album Maybeshewill je jako nový film, nové dobrodružství. Celkově má hudba těchto Angličanu filmový nádech a novinka to opět potvrzuje. Po krátké pauze se kapela na popud Roberta Smitha z The Cure dala opět dohromady a vznikl materiál pro čistě instrumentální album No Feeling Is Final (Žádný pocit není konečný).

Kritika vždy tuto kapelu chválila, a já se vůbec nedivím, protože po bližším seznámení musím nyní uznat, že jde skutečně o mistry post žánru. Tématem jsou tentokrát proměny naší planety spojené se změnou klimatu. Podle kapely se dílko zrodilo z vědomí, že žijeme ve světě, který se řítí směrem k sebezničení. Sledujeme, jak hoří lesy a stoupají moře. Jak ti, kdo jsou u moci, podporují nejhorší lidské sklony: vztek, strach, chamtivost a apatii. Na našich obrazovkách vidíme každou nespravedlnost, každý konflikt, každou katastrofu. Zůstáváme ale samolibí a konzumujeme, abychom zapomněli na svou spoluvinu na strukturách a systémech, které toto chování podporují.
Zatímco svět balancuje na pokraji katastrofy, jen si povzdechneme a pokračujeme v procházení, přičemž nepříjemný pocit v žaludku nás každý den sžírá o něco víc.
Jakkoli by bylo snadné vypnout a předstírat, že je vše ztraceno, nezbývá nám nic jiného, než zůstat zapojeni. Odložit ten pocit beznaděje stranou a využít strach a frustraci jako palivo k vytvoření něčeho pozitivního.

No Feeling is Final je ale hlavně poselstvím naděje a solidarity. Je to příběh o rostoucích občanských hnutích po celém světě, která odmítají předem odsouzenou budoucnost, jež je nám prodávána, a představují si novou realitu založenou na rovnosti a udržitelnosti. Je to zúčtování s démony naší historie a příslib nápravy křivd minulosti. Je to prosba, abychom přijali opatření k utváření světa, který zanecháme budoucím generacím. Je to prosté gesto ujištění pro všechny, kteří se v této neklidné době potýkají s problémy: „Prostě pokračujte. Žádný pocit není konečný.“

Hned úvodní kus We’ve Arrived At The Burning Building je stejně dramatický jako téma celé desky. Z not je skutečně cítit ona frustrace. Líbí se mi postupné vrstvení a dramatizace, která je pro tuto bandu tak specifická. Do popředí nastupuje orchestrální stránka a klasické nástroje jako bicí, kytara a basa jsou zatím spíše v pozadí. Úvod ale uteče jako nic a volně přejde na skladbu Zarah. Dojemná píseň s proslovem poslankyně Zarah Sultany, podle které je název skladby odvozen. Smyčce jsou opravdu silné a těším se, co se bude dít dál. Nemusím čekat dlouho, protože nezklame ani další Complicity. Skvělé bicí v úvodu doprovází hravá melodie. Některé momenty mohou připomenout kapelu Mogwai, nebo Sigur Rós. Následuje střízlivější a veselejší kus Invincible Summer, krásný hudební příběh plný zvratů a tím je vlastě i celé album, které sice vyšlo koncem roku 2021, ale na fyzických nosičích se objevilo až letos.

Uvolněnější kus Weight Of Light nutí k zamyšlení. Připomněl mi hudbu z her jako Silent Hill (Akira Yamaoka) nebo Resident Evil. No Feeling Is Final ovšem neztrácí dech ani v druhé polovině desky. Barvité hudební vyprávění pokračuje a rozvíjí již naznačené motivy. Nemám co vytknout. Vše je precizně aranžované i zahrané až si dokážu představit, že pro někoho to bude možná až příliš vyumělkované. Následuje jede z vrcholů desky – singl Refuturing. Hravá píseň, která má všechny atributy, které staví tuto kapelu do čela žánru. Nečekaně se zde objeví i saxofon, každý opus tu skrývá nějaká překvapení. A je opravdová radost objevovat. Přesně to, mám na hudbě rád. Skutečně mi zde ani zpěv nechybí, protože se stále něco děje. Hudební plochy doprovází skvělé samply a orchestrace. Maybeshewill složili dramaticky výbornou desku, která si zaslouží větší pozornost, než se jí ve skutečnosti prozatím dostává. Jde o hudební film, rozlehlý, jako krajina na obalu desky, která nemá slabé místo. Věřím, že se ještě dočkáme velkých věcí.

Hodnocení: 6/6

Kapela: Maybeshewill
Album: No Feeling Is Final
Label: Robot Needs Home Collective
Žánr: Post rock / Instrumental / Electronica
Datum vydání: 19. listopadu 2021

00:50:21

1. We’ve Arrived at the Burning Building
2. Zarah
3. Complicity
4. Invincible Summer
5. The Weight of Light
6. Refuturing
7. Green Unpleasant Land
8. Even Tide
9. The Last Hours
10. Tomorrow

Sestava: James Collins – bicí, Matthew Daly – klávesy, John Helps – kytara, Robin Southby – kytara, Jamie Ward basa