I hudba má své mutanty, odnože a klony. Mutoid man je levoboček zpěváka a kytarista Stepehena Brodského z kapelky Cave In. První radiace, tedy pardon variace, se začala objevovat v roce 2012, kdy uskupení vzniklo. Druhým zakládajícím členem je bubeník Ben Koller. Současná novinka je ale již třetím počinem, pokud nepočítáme dvojici epíček. Trio pak nově doplňuje basák High On Fire Jeff Matz, ten se připojil ke kapele v roce 2021, když nahradil Nicka Cagea.

Osobně je aktuální deska vůbec ta první, kterou jsem slyšel, ale okamžitě jsem se chytil na háček. „Zmutovaní muži“ si berou tak od všeho něco a jsou zde slyšet vlivy punku, hardcoru, heavy metalu, či stone psychadeliky. Paleta je opravdu pestrá a tak není divu, že občas připomenou Motörhead a jindy Black Sabbath. Každopádně je to nakažlivé jak prase a baví mě to víc než samotní Cave In. Opravdu. Na novinku se čekalo 6 let, což není málo, ale čekání rozhodně stálo za to. Tentokrát je to víc metal než punk, ale to vůbec nevadí.

Hned úvodní Call of the Void je v pravdě šílena a trochu mi trvalo písní proniknout. Nicméně opakované poslechy jednoznačně pomohly. Musím vyzdvihnout třetí Broken Glass Ceiling, kterou jsem si opravdu oblíbil. Má dokonale chytlavý riff a je správně špinavá. Nicméně na albu to není jediná parádní pecka. Těch je album „Mutanti“ plné a vyloženě špatné místo tu prostě není. Za to musím smeknout. Tahle kolekce mutantních not je doposud mým favoritem na album roku 2023.

Baví mě i vokál a jeho hraní si s textem, jako třeba v Siren song, když dojde na útěk, respektive na provolání ruuuun, máte skutečně chuť vzít nohy na ramena. K písni vznikl i videoklip, tak si ho sem dáme.

Všechno to má parádní energii a šílený opar toxického slizu. Řekl bych, že jde o nejambicióznější album newyorského tria, které se s tím moc nepáře. Ve skutečnosti však nelze odepřít muzikantský um i cit pro písničkářství. Například riffová bestie Unborn je šílená a přitom chytlavá zároveň. Navíc je patrný všeobjímací humor, který není vtíraví a zbytečně rozptylující, naopak je vždy osvěžujícím nabouráním metalových stereotypů.

Odpočívat není čas. Další mela nás čeká v Siphon. Závěrečná Seting Sun je pak z ranku: Must heard. Doslova. Nedá se to popsat, musí se to slyšet a prožít. To co se tu odehraje v přibližně šesti minutách, některá kapela nedostane na celé album. Fakt jsem si Mutant užil, a když nad tím tak přemýšlím – celé je to jedna velká pocta všem velikánům metalu. Van Halen s Metallicou v Call of the Void, harmonie Iron Maiden v Siren’s Song, Motörhead v Graveyard Love atd…

Trio je semknuté a společně tvoří harmonizující, nasranou sebranku. Útočící poťouchlým humorem zabaleným do běsnící hudby a hromady slizu. Nudit se nebudete ani vteřinu. Nápadů je tu dost a tuším, že Mutoid man neřekli rozhodně poslední slovo.

Hodnocení 5/6

Kapela: Mutoid man
Album: Mutants
Label: Sargent House
Žánr: Metal tribute/ Psychedelic metal

00:56:34

Datum vydání: 28. července 2023

1. Call of the Void
2. Frozen Hearts
3. Broken Glass Ceiling
4. Siren Song
5. Graveyard Love
6. Unbor
7. Siphon
8. Demons
9. Memory Hole
10. Setting Sun

Sestava: Stephen Brodsky – kytara, zpěv, Ben Koller – bicí, Jeff Matz – basa