Pod dominantou města Bílina, skalnatým vrchem Bořeň. V samotném lázeňském areálu se odehrála již tradiční akce s názvem Koncert pro Kamerunské kozy. Rozhodně nepatří mezi největší akce svého druhu  v ČR, ale přesto má co nabídnout.

Fergunna

Program začínal od 16:00, ale my dorazili bohužel později. Tedy už v průběhu vystoupení prvního interpreta Fergunna. Šlo ovšem o milé překvapení, až mě v pravdě mrzel pozdní příchod. Partička podala na začátek velmi solidní výkon a zaujal zejména bicmen, který hrál jako by šlo snad o poslední koncert. Kluci měli smůlu, že se během jejich hraní nevelký areál letního kina teprve plnil a tak jim chyběl pod podiem ještě ten správný kotel. Přítomní hosté spíše posedávali, ale podle výrazů rozhodně nebyli zklamaní. Po zorientování a doplnění tekutin jsem si všiml posily na postu baskytaristy, kterého znám osobně. Určitě si na kluky zase někdy zajdeme pokud bude příležitost, protože jejich řízné riffy nás jednoduše bavili. Parádní začátek akce. Bohužel delší rozestup mezi jednotlivými interprety kvůli přípravě a odklízení nástrojů měl za následek vychladnutí publika. Pozitivum bylo, že člověk měl alespoň čas projít si v klidu areál a třeba nakrmit i nedaleké kozy… Opravdové, kameruňské. Mohl si dojít v klidu na toaletu a nebo měl šanci připojit se do fronty na pivo. u jednoho ze stánků. Čekání ovšem nebylo nějak ubíjející. I to je taková klasika českých koncertů a patří to k celkovému folkloru. Po ochutnání točeného moku ovšem nastal čas na druhou hvězdu večera.

The Apples

Naprostý protipól všemu, co bylo ten den ke slyšení byla kompletně dívčí kapela hrající výhradně převzatý materiál. Do celého konceptu to jednoduše nezapadlo. Podle mého názoru to nebyl od pořadatelů nejlepší krok. The Apples jsou vyloženě kapelou na zábavy a revival koncerty. Čtveřici jsem viděl hrát vůbec poprvé a nějak mě to nenadchlo. Přitom z celkové prezentace jsem měl pocit, že jde o velkou kapelu s velkým jménem. Holky zahrály legendární pecky od AC/DC, Guns n Roses, Deep Purple nebo Queen, ale přišly na řadu i kýčovité věci jako Hey Baby… Rázem jsem se ocitl 20 let na zpět. Přílišné rozkročení tomu myslím spíš uškodilo. Je to evidentně sestaveno tak, aby to oslovilo úplně každého. Mě to ovšem minulo. Na můj vkus nešlo ani o coververze z ranku vyvedené, ale to je asi věc vkusu. Měl jsem například problémy s angličtinou a sladkými kytarami, kdy například předělaná Nirvana zněla jako školní kapela z tělocvičny. Navíc zařadit je v medley, hned za skladby od Michaela Jacksona mi nedávalo vůbec smysl. Každopádně si to ten den u přibližně tisícovky lidí své méně početnější publikum našlo. Myslím, že i pořadatelé mohli uvést dopředu, že jde o revival band. Jedno vím jistě, cíleně na holky nezajdu. Areál se mezi tím stále více plnil a bylo znát, že se blíží první z velkých hvězd večera. Už podle množství triček s nápisy Krucipüsk šlo poznat, že tato liberecká parta má své krucifanoušky i v uhelné pánvi. Na nástup jsme si však museli opět celkem počkat kvůli přípravě podia.

Krucipüsk

Nástup byl bez kompromisů a konečně se začal plnit ve velkém také prostor pod podiem. Počasí nebylo ten den ideální. Zatažená obloha dávala na srozuměnou, že by mohlo zapršet. Nicméně Krucipüsk dokázali houpavými rytmy udržet déšť na uzdě dostatečně dlouho. V průběhu let jsem měl možnost zažít Krucipüsk již několikrát živě a upřímně říkám, že toto byl zatím nejslabší výkon. Přiznávám ale, že mezi posledním a tímto je xletá mezera. Chyběli mi pro kapelu tak typické nabroušené kytary chrlící do země zadupávající rify doprovázené naprosto zničující basou a hlavně energie. Tomáš Hajíček a spol se ten večer zkrátka nedokázali zcela naladit na publikum, které ale o největší hity i tak nepřišlo. „Láska je kurva“ nebo „Druide“ prostě nesmí chybět. Jinak chlapci zahráli průřez téměř celou diskografií. Na můj vkus mohla být celková reprodukce hlasitější a to platí nejen u Krucipüsk, ale u všech kapel toho dne, ale co už. Čím déle byl ale na podiu Tomáš Hajíček a spol, tím lépe jim to hrálo a cítit šla i stále větší pohoda. Nicméně nic netrvá věčně a byl čas na loučení. Po krátkém přídavku už zbývalo než počkat na poslední hvězdy večera.

Trautenberk

Trautenberk jsou jednoduše v současnosti jednou z největších metalových kapel v ČR a to jednoznačně potvrdili i v Bílině. Na severu přitom téměř nevystupují a o to bylo jejich vystoupení vzácnější. Návštěvníci si však tentokrát krom delšího čekání na přípravu podia museli protrpět průtrž mračen. Dobrou náladu to ovšem nezkazilo. Celkově to vykouzlilo atmosféru lesů, luhů a hájů, jako z pohádky. Navíc prosluněné akce známe všichni, ale zapršené už tak běžné nejsou. Má to svou specifickou atmosféru a seveřany to tedy rozhodně nerozházelo. Přes největší nepřízeň počasí večera si Trautenberk hanbu rozhodně neudělali. Naopak, pro mě celou akci zachránili a pozvedli o úroveň výš. V dešti jsem si pobaveně zaskotačil v kotly a zapěl na počest Kamerunských koz. Pódiová show byla vtipná a přitom vůbec ne přeplácaná. Největší úspěch slavila vousatá Anča za basou. Dokážu si představit, že chlapci hrají před daleko početnějším publikem, ovšem myslím, že jsme severu rozhodně ostudu neudělali. Místy mi přišlo, že i samotní Trautenberk jsou mile překvapení. Každopádně chemie mezi diváky a kapelou fungovala a padaly vtipné hlášky, jak z publika tak z podia. Vystoupení jsem si opravdu užil a to jsem měl tu čest opět poprvé a studiovou tvorbu zrovna neposlouchanou nemám. Znal jsem některé hity, jako „Potužník Senior“ nebo „Himelhergotdonervert“, ale rozhodně jsem nebyl nějak zvlášť připraven. Určitě to po zážitku ale napravím a na kluky zase rád zajdu. Celkově bych hodnotil akci jako povedenou. Panovala bezproblémová, nekonfliktní atmosféra. Všechna vystoupení měla velmi solidní zvuk. Dík patří do řad zvukařů a samozřejmě i pořadatelům. Jsem rád, že i zde na severu, který nemá nejlepší pověst jsou podobné akce a doufám, že jich bude do budoucna jen přibývat. Mým tajným snem je samozřejmě několikadenní velký festival, ale dokud není, můžeme být rádi za akce tohoto typu. Pokud bude šance, tak určitě do budoucna opět do Bíliny přijdeme podpořit Kamerunské kozy!