Zapomeňte na vše co jste od Oceans of Slumber doposud slyšeli. Starlight and Ash je totiž naprosto nová kapitola a tak je třeba na to i hledět. Jeden pilíř zůstává stejný a to je pěvecký projev Cammie Gilbert-Beverly, která se k oceánům přidala v roce 2014. Od té doby se společně vyvíjejí a rozhodně to není nuda.

Písně na Starlight and Ash ovlivnila kultura amerického jihu. Čtveřice se tedy zaměřila na své vlastní kořeny, protože jsou sami kapelou z Texasu. Ozvěny gospelu, blues, country, jižanského rocku a westernu jsou více než patrné. Za svou existenci se zvuk kapely neustále vyvíjel, ale tentokrát je skok asi nejzásadnější. Death metalové rify i zpěvy jsou definitivně pryč. Pohlceny progresivní a vzletnou rytmikou, která se mazlí s příjemným hlasem Cammie. Starlight and Ash je rozhodně jejich doposud nejpřístupnější album, které dokáže myslím oslovit i posluchače metal zcela míjející, což je pozoruhodné. Zejména, když si uvědomíme, že to rozhodně není tuctová popovka nebo kalkul.

Osobně se mi líbí tato stránka Oceans of Slumber mnohem víc. Předešlá alba rozhodně nejsou špatná. Nálepka „Opeth se zpěvačkou“, celkem dobře vystihovala, čím „Dřímající oceány“ byly. Ano byly, protože novinkou překročily tento stín a definitivně vstoupily do vod doposud neobjevených. Od prvních not úvodní The Water Rising je jasné, že to tentokrát bude vše jinak.

Je to druh texaské gotiky. Tedy gotiky ve stylu westernu. Těžko představitelné vím, ale skutečně tomu tak je. Doomová atmosféra připomene místy i Black Sabbath. Jak je patrné například ve skladbě Star Alter. Každopádně je to více rockové album, než metalové. Přibyly i elektronické vyhrávky, ale mnohdy bývají šikovně schované. Líbí se mi i zvuk a celkově mám pocit, jako kdybych poslouchal někoho mnohem slavnějšího. Není to ale rozhodně nějaká laciná kopírka. Spíš si Oceans of Slumber ukusují a vyzobávají kousíčky, ze kterých posléze skládají vlastní pozoruhodnou mozaiku. Například v Just A Day je cítit vliv Evanescence. Famózní skladba, která je krásně emotivní a rozhodně jde o jeden z vrcholů alba.

Překvapením je předělávka známé House of the Rising Sun. Krásně však zapadne do celku. Deska uteče a to přesto, že se na ní nachází 11 skladeb se stopáží téměř 50 minut. Celkově se mi líbí v písních minimalizmus. Nic není navíc, ničeho tu není zbytečně moc. Nejvýraznější složkou je zkrátka zpěv. A zbytek dotváří příběh okolo a to platí i o obalu. Až se divím, že tomu nebyla věnována větší pozornost, protože se to poslouchá opravdu velmi dobře. Chápu, že někteří sklalní fanoušci by mohli být zklamaní, ale osobně se mi ten vývoj líbí a moc se těším na to, co nás čeká příště.

Starlight and Ash má spíš blíže k pozapomenuté desce Winter, než ke kritiky dobře přijímané předposlední desce. Je to ostatně další důkaz, jak mimořádný byl rok 2022. Vyšlo velké množství kvalitních nahrávek, které rezonují do dnešních dnů a zastiňují rok 2023, který je zatím mnohem slabší. Tedy v mých očích to tak je.

Celkově se mi během poslechu novinky náladou několikrát vybavila kultovní hra Silent Hill, respektive hudba Akira Yamaoka. Mám pocit, že Oceans of Slumber by mohli být další velká věc. Možná právě toto je jejich vzestup do první ligy. Každopádně si myslím, že rozhodně neřekli poslední slovo. 

Hodnocení: 5/6

Název: Oceans of Slumber
Album: Starlight and Ash
Label: Century Media
Žánr: Progresivní metal/ Gotic western
Datum vydání: 22. července 2022

00:49:53

1. The Waters Rising
2. Hearts of Stone
3. The Lighthouse
4. Red Forest Roads
5. The Hanging Tree
6. Salvation
7. Star Altar
8. The Spring of 21
9. Just A Day
10. House of the Rising Sun
11. The Shipbuilders Son

Sestava: Dobber Beverly – bicí, piano, Cammie Gilbert-Beverly – zpěv, Semir Ozerkan – basa, Chris Jones – kytara

Kategorie: Kategorie: Recenze, Štítky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *