Ozzy je zpět. Důvod k radosti, či pláči? Patient Number 9 v diskografii legendě ostudu rozhodně neudělá. Naopak, za poslední léta je to nejsilnější materiál, který dal Ozzy dohromady… Ruce dolů.

Třináct kousků přesahující stopáž jedné hodiny. To už je pořádná porce muziky, kterou nás letos tato britská legenda tvrdého kovu obdarovala. Osobně si myslím, že Ozzy ve své pestré diskografii vyloženě špatnou desku nemá. Je to jednoduše určitá známka kvality. Pravda některé jsou lepší a výraznější, ale nic to nemění na tom, co jsem napsal. Moc dobře ví, jak za ta léta dát ty správné ingredience dohromady. Patient Number 9 bude spíš spadat do té druhé kategorie, ale má co nabídnout a poslech jsem si opravdu užil.

Mnozí brali desku po dvou letech jako špatný vtip, ale všechny obavy se rázem rozplynuly. Ozzy není tak „mrtvý“ jak se zdálo. Hned úvodní, stejnojmenná pecka je hit jako blázen. Dobře, mohla mít trochu kratší stopáž, ale chápu, že by pak neměl Jeff Beck tolik prostor na svoje onanie. Přesto funguje skvěle. Celé to na mě působí jako velký návrat do 80 let 20. století. Od desky Down To Earth jsem měl pocit, že Ozzy chce znít moderně a zkoušet nové věci. Což určitě není nic špatného, ale chápu, že to mohlo jistou část fanoušků odradit. Věřím, že právě tato skupina bude z novinky vpravdě nadšená. Velmi podle mě prospěla i pestrá paleta hudebníků, kteří tu zazní. Zejména kytary jsou dobře nazvučené. Vyhrávky a předvádění umů všech zúčastněných chválím. Oblíbil jsem si sóla například ve skladbách: Immortal, Nothing Feels Right a dalších.

Krásně jsou znatelné změny stylu, a aniž bych koukal kdo konkrétně ve skladbách hraje, často jsem je poznával sám. Doomový podklad Tony Iommiho z Black Sabbath je jasně rozeznatelný. Stejně jako nezaměnitelně nakřáplý zvuk Zakkovy kytary. Dokonale vyzní třeba už ve zmíněné Nothing Feels Right. Skladba jako taková připomene období uplných začátků Blizzard of Ozz. Konkrétně pak kousek Revelation (Mother Earth) z této desky, nebo Killer of Giants z osm let mladší  The Ultimate Sin. Ke konci desky překvapí i rozpoznatelný stoner Josh Homme. Mistr temnoty se tentokrát oklopil velmi dobrou a pestrou společností, která již sama o sobě zaručuje, že se nudit nebudete.

Pobavili mě zprávy po vydání, zda si princ temnoty vůbec nahrávání desky pamatuje a podobně. Spekuluje se totiž do jaké míry se legenda na nahrávání skutečně podílela. Jedno je jisté, do písni bylo v průběhu času určitě saháno. Například u kytarových částí je znát, jak zbytek nástrojů ustupuje do pozadí trochu víc, než by bylo správné. To by ukazovalo na fakt, že skladby nebyly hrány na první dobrou, ale pracovalo se s nimi opakovaně. Je to cítit i z proměnlivého zvuku. Schválně, zkuste si pustit úvodní pecku a po ní Dead and Gone. Budete mít pocit, že posloucháte úplně jinou desku. A tak Patient Number 9 zní trochu jako kompilace na sklonku bohaté kariery muzikanta, který je ovšem stejně nesmrtelný. Jak ostatně sám zpívá v Immortal. Smrt a nesmrtelnost jsou vůbec odrazem témat, které se objevují v textech.

Je trochu paradoxem, že ve zmíněné skladbě Immortal účinkuje již zesnulí bubeník Foo Fighters Taylor Hawkins. Jde o jeho vůbec poslední nahrané party. Za škopky se tu vystřídá více jmen. Je zde třeba k slyšení  Chad Smith z Red Hot Chili Peppers. Určitě je znát povedená produkce Andrewa Watta, který je vlastně dalším členem kapely. Jako celek prostě deska působí nejuceleněji od dob Ozzmosis. Na chleba si nesmrtelný Ozzy minimálně namazal většinu velkých jmen v této branži, kteří letos něco vydali. Všechna čest s přihlédnutím k věku umělce je toto opravdu jedno z nejlepších alb roku 2022.

Hodnocení: 4/6

Název: Ozzy Osbourne 
Album: Patient Number 9
Label: Epic Records
Žánr: Hard rock / Heavy Metal
Datum vydání: 9. září 2022

1. Patient Number 9 (Ft. Jeff Beck)
2. Immortal (Ft. Mike McCready)
3. Parasite (Ft. Zakk Wylde)
4. No Escape From Now (Ft. Tony Iommi)
5. One of Those Days (Ft. Eric Clapton)
6. A Thousand Shades (Ft. Jeff Beck)
7. Mr. Darkness (Ft. Zakk Wylde)
8. Nothing Feels Right (Ft. Zakk Wylde)
9. Evil Shuffle (Ft. Zakk Wylde)
10. Degradation Rules (Ft. Tony Iommi)
11. Dead and one
12. God Only Knows
13. Darkside Blues

00:61:10

Sestava: Ozzy Osbourne + hosté