Dikobrazí strom (Porcupine Tree) nevydal od roku 2009 žádné album. Po delší, neočekávané pauze, ale kapelka hlásí návrat, a ne ledajaký. Ve své rodné Británii je nové album na prvním místě žebříčku Official UK Charts, a ani ve zbytku světa si nevede vůbec špatně.

Parta okolo Stevena Wilsona se vrátila bez velkých okázalostí, ovšem s chutí hrát. To je z novinky patrné více, než cokoli jiného. Tentokrát si ale progeři vystačili bez svého basáka, jehož role se zhostil Wilson. Prý proto, že s kapelou již není delší dobu v kontaktu.

Z nového materiálu mám ovšem smíšené pocity. Na jednu stránku jsou tu vynikající věci jako hned úvodní Harridan, ale pak tu máme i řadu průměrných věcí, jako Hard Culling. Mnoho kousků mi přijde spíš jako vystřižených ze sólovek zmíněného frontmana a nebál bych se desku nazvat Steve Wilson a přátelé. Byť chápu, že se kluci zavedené značky nechtějí jen tak vzdát.

Pryč je tvrdší tvář uskupení z období vynikající desky Fear of the Blank Planet, kterou mám dodnes od Porcupine Tree nejraději. Většina nových věcí je ve středním, zadumanějším tónu, a dává vzpomenout spíše na ranné věci. Osobně jsem měl tuto polohu kapely vždy rád ze všeho nejméně. A nezmění to ani novinka. Přitom jsem si strašně přál aby byla dobrá.

Příchodem skvělého bubeníka Gavina Harrisona v minulosti získala kapela tvrdší, a hravější tvář. Jenže již předposlední album bylo odklonem, a novinka navazuje přesně tam, kde v roce 2009 kluci skončily.

Písně mnohdy připomenou Pink Floyd, jako v Chimeras Wreck nebo Dignity. Opět se mi líbí spíše hutnější a tvrdší kousky, či pasáže. V těch se najde pár zajímavých nápadů, ale jinak celkově zasněná poloha mi prostě tentokrát nesedí. Přes všechnu snahu musím říct, že se většina materiálu strašně táhne, a přitom nenabízí nic hudebně zajímavého. Navíc se to vše tváří až moc umělecky, ale mám přitom pocit, že se mě někdo jen snaží opít rohlíkem. Bohužel. Přitom pánové Wilson a spol uměli v minulosti napsat velmi dobré písně. Jenže ta doba už je už asi definitivně pryč.

Škoda, že si deska neudrží drive první skladby, a spíše se utápí v melancholii a vybrnkávání. Zajímavé nápady tu jsou, ale vše to na mě působí nedotaženě. Na kapelu formátu Porcupine Tree mi to přijde přeci jen málo. Tentokrát se mi opravdu do noty netrefili a nepomohly ani opakované poslechy. Jednoduše jde z mé strany zatím o největší zklamání roku.

Hodnocení: 2,5/6

Název: Porcupine Tree
Album: Closure / Continuation
Label: Sony Music
Žánr: Prog rock 
Datum vydání: 24. června 2022

1. Harridan
2. Of The New Day
3. Rats Return
4. Dignity
5. Herd Culling
6. Walk The Plank
7. Chimera’s Wreck

Bonus:
1. Population Three
2. Never Have
3. Love In The Past Tense

Sestava: Steven Wilson – zpěv, kytara, basa, mix, Richard Barbieri – klávesy, Gavin Harrison – bicí