Ze slunné Kalifornie přichází tato one man show music. Charlie Robbins ze Syncatto posouvá hranice techniky hraní na kytaru až k neuvěření. To co se zde odehraje přibližně za 35 minut nezvládnou někteří umělci za celý život. Amen.

Kalifornský kytarista Charlie Robbins není známou ikonou hudebního nebe, ale měl by a album Fiction to jen dokazuje. Milovník metalcoru vystudoval klasickou kytaru na vysoké škole. Jeho hra je silně ovlivněná flamengem a vlastně sám dlouho hledal cestu ke svému stylu, protože si neustále myslel, že to dělá špatně. V určité fázi odhodil předsudky a vykašlal se na učební postupy a prostě hrál, bez ohledu na to zda se to smí nebo ne. Ve svém žánry ohýbajícím projektu Syncatto přeložil do vlastního jazyka klasické kytarové techniky a nutno říci, že si našel v moři, ba oceánu kytaristů vlastní tvář. Což je prostě stále těžší a schválně se sami zamyslete, kdy naposledy jste slyšeli moderního kytaristu, který se liší natolik, že ho poznáte na první dobrou, jak se říká. Tady se to prostě daří. Na desce Fiction se dějí krásné věci, které máte chuť slyšet stále dokola. Jen to má jeden obrovský nedostatek… Album nevyšlo na fyzických nosičích. Za mě obrovská škoda a doufám, že v budoucnu vyjde, protože tohle bych si skutečně rád do své sbírky zařadil. Jsem přesvědčen, že Charlie Robbins je obrovský talent, který by mohl mít (nebo už má) velký dopad na moderní hru na kytaru.

Album Fiction je sice instrumentální, ale nenudí ani vteřinu. Děje se toho zkrátka moc a každá píseň je neskutečná jízda. Střídají se tu různé styly a tak po různu kombinují. Metalový základ tu je. Slyšet klasická hra též a přesto to ani náhodou není příliš vyumělkované. Kytara tu má samozřejmě hlavní slovo, ale ostatní nástroje tu rozhodně nejsou pouze do počtu, ať už byly nahrány jakkoli. Podklad je vždy hodně solidní a nemám pocit, že by to bylo strojové. Charlie je žánrově ohýbající kreativec, schopný směšného a vznešeného. Jeho schopnost přesně propojit techniky, jako jsou různé skluzy, slapy a rasgueado, (což je technika úderu jedné ruky přes více strun používaná při hře flamenga) s údernými metalovými rytmy nejen ukazuje, jak je talentovaný, ale také toho, čeho můžete dosáhnout s tak oddaným přístupem ke svému řemeslu. Řada lidí si dokonce myslí, že některé jeho rify jsou falešné a vedou o tom diskuse…

Na Fiction si Charlie pozval také hosty. Například houslistu Coena Stroukena ve skladbě Black Velvet a nebo pianistu Jordana Rudesse z legendárních Dream Theater v kousku Midnight Mass. Hosté celou záležitost ještě o něco více oživují. Toto album bych přirovnal k zážitkové gastronomii. Pokud se chce člověk rychle zasytit zajde do nejbližšího fastfoodu a dostane, co očekával. Pokud si chce však užít barvy, chutě, a zažít něco netradičního musí do lepší restaurace. A zde je to podobné. Jde o zážitkovou hudbu pro fajnšmejkry, kteří od hudby chtějí víc než jen kulisu.

V roce 2024 jsme se dočkali alb od legend heavy metalu a velkých jmen. Za mě je to však zatím rok velice objevný a to zejména na poli instrumentální hudby. Paradoxně umělci, kteří nemají velká vydavatelství nebo vůbec žádná, ukazují, že hudba nemá hranic a lze jí neustále posouvat nečekanými směry. Tohle zkrátka musí potěšit srdce každého milovníka hudby. Kreativní, hravé a inovativní, to je album Fiction.

Hodnocení: 6/ 6

Interpret: Syncatto
Album: Fiction
Label: Vlastní vydání
Žánr: Instrumentální flamengo metal

Datum vydání: 16. ledna 2024

00:35:41

01. Fiction
02. Nightfall
03. Just Breathe
04. Prestige [feat. Arch Echo]
05. Afterglow
06. Dethrone
07. Black Velvet [feat. Coen Strouken]
08. Sword
09. Look To The Sky
10. Midnight Mass [feat. Jordan Rudess]
11. Now Sink [feat. AJ Minette]

Sestava: Oneman show, hosté

Kategorie: Kategorie: Recenze, Štítky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *