Frontman finských HIM je zpět. Množství fanoušků se tak dočkalo po delší odmlce nové porce muziky. Místo experimentů se jednoduše vrátil k tomu, co mu šlo vždy nejlépe – k Love metalu.
Hned v úvodu uvedu, že Neon Noir by klidně zapadlo do diskografie HIM někam do období desky Deep Shadows and Brilliant Highlights. Ville Valo tak v podstatě navázal kde před lety skončil. Přesněji v roce 2013 na Tears on Tape. Pokud znáte tvorbu tohoto umělce, budete na novince jako doma. Dvanáctka nových písní, je většinou ve středním tempu s výraznými a snadno zapamatovatelnými melodiemi. Takový hit jako byl ve své době Join Me in Death tu ovšem nehledejte. Přesto nechybí výrazné, melodické věci. Třeba úvodní Echolocate Your Love je přesně tím, na co fanoušci tohoto Fina dlouhá léta čekali.
Ville Valo psát písně i po těch letech rozhodně nezapomněl. To se musí nechat. Za svou kariéru stvořil pěknou řádku hitů, které točí rádia dodnes. Největším je asi již zmíněná píseň Join Me…, která kdysi udělala z neznámých HIM přes noc doslova senzaci. V průběhu let pak kluci žili slavné sex, drogy, rock n roll. A to doslova. Vydávali tu lepší, tu horší desky, až v podstatě vyhořeli. Ville Valo se odebral do ústraní a dopřával si odpočinek. Věnoval se produkci a tvořil hudbu HIM poněkud vzdálenou. Teprve v roce 2020 se začala vracet naděje na nový materiál. Proto skalní fanoušky jistě potěšil ohlášený návrat v roce 2022. S plánovanou deskou na rok 2023. Symbolika přitom hrála v životě frontmana HIM vždy zásadní roli. Proto asi těžko překvapí, že album vyšlo v pátek 13. Obzvláště první singl napovídal, že půjde o důvěrně známý směr, který si asi většina přála slyšet. Musím i pochválit to, že si všechny nástroje si nahrál Vlle úplně sám.
Výsledek není vůbec špatný. Byť mi tu chybí nějaká skutečně výraznější věc. Či překvapení. Je to pohodová rocková deska, ale tvrdých kytar tu moc není. Materiál sází spíše na zasněnou polohu. Přirovnal bych nové písně k hitu Pretending. Sice od jeho vydání uběhla již hezká řádka let, ale některé věci se zkrátka nemění. Hlasový projev nepostrádá typické charisma zpěváka, ani jeho rukopis. Věřím, že skalní fanoušci tohoto Fina budou jednoduše nadšení. Zároveň si dokážu představit, že materiál osloví i nové posluchače. Další výrazné kousky jsou například Loveletting a Neon Noir. Osobně však za největším překvapení desky považuji instrumentálku Zener Soltaire v závěru, který je více elektro. Lze slyšet ozvěny osmdesátek. Nejen, že se trochu odlišuje, ale skladbu bez zpěvu bych zde jednoduše neočekával.
Za mě je první debutové album Ville Vala příjemně poslechová záležitost, ale tím to i zároveň končí. Deska nepřináší nic nového pod sluncem. Nic, co by mě dostalo vyloženě do kolen. Navíc mi dojem kazí naprosto šílený a nepěkný obal. Což je samozřejmě subjektivní. Věřím, že určitá část publika (zejména něžného pohlaví) na to bude mít jiný názor. Pokud se trochu zamyslím, tak podobný problém jsem měl u alba Razorblade Romance. Nejpozitivnější na novem počinu spatřuji fakt, že Heartagram byl oživen a Ville Valo dělá to, co mu šlo vždy nejlépe – hudbu.
Proslýchá se, že i kapela HIM by se mohla být opět přivedena zpět k životu. Pokud ano, tak sám jsem zvědav s čím přijdou. Možná si Ville nechal něžnější věci na sólovku a tvrdší věci v šuplíku právě pro HIM? Nechme se překvapit, co přinese čas. Osobně bych se za reunion však nezlobil.
Hodnocení: 3/6
Název: VV
Album: Neon Noir
Label: Universal
Žánr: Love metal/Rock
Datum vydání: 13. ledna 2023
00:56:37
1. Echolocate Your Love
2. Run Away From the Sun
3. Neon Noir
4. Loveletting
5. The Foreverlost
6. Baby Lacrimarium
7. Salute the Sanguine
8. In Trenodia
9. Heartful of Ghosts
10. Saturnine Saturnalia
11. Zener Solitaire
12. Vertigo Eyes
Sestava: Ville Valo