Jsou kapely které na nás chrlí desky každý rok nebo třeba každé dva, a pak tu máme uskupení s jiným přístupem. Právě sem patří i Truckfighters, kteří poslední počin vydali před deseti lety. Uteklo to jako blázen, ale přesto jsem se na novinku moc těšil, protože tihle Švédové vždy uměli překvapit.
Minulá deska V je skvělá, i když jí mnozí fanoušci nepřekousli. Šlo totiž o odklon od přímočařejšího pojetí Stone rocku, ve kterém tahle banda plave. Jenže právě ten přesah je u mě to, co odlišuje Truckfighters od ostatních. Takové poznávací znamení. Na novinku jsem se tedy skutečně moc těšil. Možná až moc. Po dekádě se dvojice hlavních tváří kapely vrací ke kořenům a přináší devět nových skladeb, které jsou přímočařejší a řekněme si hned na začátku i méně zajímavé, bohužel. od chvíle co se jehla dotkne asfaltu je to burácející mašina. Pouštní rocková tour de France. Skalní fanoušci budou určitě rádi, byť to tentokrát už není tak chytlavé. Není to tentokrát ani jednoduché na první dobrou a je to podle mého názoru hlavně díky produkci, která podle mě není úplně dobrá. Oskar ‚Ozo‘ Cedermalm na basu a zpěvu a Nikolas ‚Dango‘ Källgren na kytaru sice vlastní label Fuzzorama Records a v minulosti vyprodukovali slušné desky, co se kvality zvuku týče. Tentokrát se to však u mě míjí účinkem a je to právě zvuk, který Masterflow táhne podle mého názoru dolů, protože skvělé skladby tu jsou. Jako třeba hned druhá The Bliss. Bicí jsou až příliš utopené a basa zase až moc vytažená. Někdy si místo bere kytara a tak vzniká prazvláštní mix, který by si zasloužil více péče.
Na progresivnější období alba V zde navazuje například titul Carver, ale nemá takovou sílu, i když pár zajímavých nápadů se v něm objeví. Podle mě to bude skladba, která bude velmi dobře fungovat na živo. Nicméně jde o to lepší, co na novince zazní. Jakýsi most předvede Truce, která je spojnicí mezi oběma styly. Masterflow dá vzpomenout na Black Sabbath. Jde v podstatě o instrumentální věc, která je skvěle náladová a moc jsem si jí oblíbil. Následují The Gorgon nás naopak zase vrací na zem, kam se nás snaží zakopat. Klasický Stone rock, kde se naplno projeví to o čem jsem zde hovořil ohledně zvuku. Celkově se mi více líbí, když Truckfighters experimentují. Gath buď krásným příkladem, jak to myslím. Skvělá píseň. Nelineární plná nápadů. Masterflow tak vlastně bude kombinace obou světů. Přímočařejší stone rockové drtičky a progresivněji fuzzem a dalšími žánry nasáklá polévka. Trochu mi příjde, jakoby dvojice posbírala za ta léta nikdy nevydané písně a nápady a složila z toho Masterflow.
Co se obalu týče, tak má své kouzlo. Není tak propracované jako v minulém případě, ale k obsahu se hodí a navíc nepostrádá vtip. Osobně jsem měl vše slyšet na krásně provedeném vinylu v boxu, který mi přišel podepsaný. Obsahoval desku a booklet s texty. Plus rozšířený art. Vinyl je oranžovočervený a krásně pasuje v tomto provedení k celkovému vizuálu. Jen bych si přál více informací k samotné desce, které jsem na obalu hledal marně.
Rozhodně nejde o špatné dílko, jen jsem přeci jen čekal asi více. Album V to určitě nepřekonává. Přesto jde o povedené hudební dílo, které se vyplatí slyšet a to ne jen jednou. Už jen díky vynikající Goin Home, která mohla být klidně o něco delší. Věřím, že skalní fanoušci budou naopak nadšení. Navíc pravdou také je, že Truckfighters ukovaní uprostřed dohasínajících plamenů a doutnajících uhlíků stoner rocku, které postupně dohořívají, udržují vlajku žánru vlající ve větru hrdě vztyčenou.
Hodnocení: 4/6
Hodnocení: 4/6
Interpret: Truckfighters
Album: Masterflow
Label: Fuzzorama Records
Žánr: Žánr: Fuzz Rock, Stoner rock
Datum vydání v EU: 10. dubna 2026
01. Old Big Eye
02. The Bliss
03. Carver
04. Truce
05. Masterflow
06. The Gorgon
07. Gath
08. Bad Horse
09. Goin‘ Home
Sestava: Ozo (Oskar Cedermalm) – zpěv, baskytara, Dango (Niklas Källgren) – kytara, Jolo (Joel Alex) – bicí