Soen nejdou na současné metalové scéně přehlédnout. Byť jí za ta léta spíš proplouvají než významně obohacují. Změní na tom něco novinka Memorial? Bohužel ne, ale změny tu jsou.

Za tuhle recenzi mě mnozí asi nebudou mít příliš v lásce. Soen vnímám již dlouhá léta, ale na chuť jsem jim nikdy pořádně nepřišel. Sám neznám důvod proč tomu tak je. Přitom na první dojem hrají přesně můj šálek čaje, ale na můj vkus je ten odvar nedochucený a zkrátka mu něco schází. Byť se marně snažím přijít na to, co to vlastně je. Je to určitě kombinace více věcí. Tou základní a podstatnou, je zpěv. Respektive barva hlasu Joela Ekelöfa, která mi brání se do materiálu hlouběji ponořit. Joel mi silně připomíná Chada Kroegera z Nickelback. Respektive něco mezi Chadem a Jamesem Hetfieldem s dozvukem Mikaela Åkerfeldta z Opeth.

Má ten jižanský akcent, který mi s podobnou hudbou prostě jde jen těžko dohromady. Deska Memorial mi to opět připomněla a to hned záhy. Úvodní Sincare šlape bezesporu dobře. Je to typický otvírák. Nabroušené kytary podpořené slušnou rytmikou. Je to jednoznačně odkaz na alba minulá, která dostala kapelu tam, kde je dnes. Překvapivě je ale poprvé slyšet něco, co tu dříve nebylo. Pozorný posluchač pozná, že je tu daleko větší příklon k masové produkci a snaha o větší přístupnost. Jak je dobře patrné například ze singlu Violence.

Leze z toho složitější forma kapely Chevelle a ubývá progresivity. Což může přilákat posluchače nové, ale zase ty starší třeba odradit. Bude zajímavé sledovat, co nakonec uspěje a věřím, že komerční úspěch, či naopak neúspěch, rozhodne o hudebním směřování Soen do budoucna. Každopádně oproti předešlé fošně Lotus, kde je materiál více zadumanější a mystický, je Memorial mnohem veselejší a zároveň přístupnější deska. Také je to tentokrát mnohem méně toolovské. (Myšlena kapela Tool, kterou jsou Soen silně ovlivnění od svých začátků). Těžko soudit, ale jelikož mi to začíná mírně zapadat mezi ostatní kapely, tak bych vsadil spíše na možnost návratu k méně komerčnímu pojetí. Naopak je tu poprvé slyšet silnější příklon k tvorbě Opeth. S touto partou toho mají Soen mnoho společného. Nejen, že jsou obě party ze Švédska, ale také zakládající člen a bubeník Martin Lopez si prošel s Opeth nejzajímavějším obdobím tvorby. Byl u zrodu všech zásadních alb. Ať už Blackwater Park, Damnation nebo třeba Ghost Reveries. Tento odkaz je velmi cítit v baladě Hollowed. Což je v podstatě duet, kde hostuje studiová zpěvačka Elisa, která má za sebou už spolupráci s mnoha vlivnými umělci. Spolupracovala například s Muse, Imagine Dragons nebo s guru filmového světa Quentinem Tarantinem. Musím uznat, že je to jedna z nejhezčích skladeb nejen na albu, ale v celé diskografii Soen. Zejména sólo ve stylu Pink Floyd je v pravdě kouzelné.

Rocková balada rozhodně není něco, co by bylo u Soen běžné. Je to jednoznačný ukazatel rozkročení nebo spíše nakročení k většímu publiku. Komerčnějších věcí je na album víc a já vlastně zjišťuji, že je mi to sympatické. Album Memorial sice není nic objevného, ani něco, co bych už neslyšel jinde, ale je to dobře odehraná a odprodukovaná práce. Zároveň je to první album Soen, které se mi líbí. Respektive jsou tu písně, které se mi líbí, protože na albu jsou i kousky, které bych bral spíše do počtu, jako Incediary, Icon a další. Každopádně mi materiál přijde mnohem čitelnější než tomu bývalo dříve. Ubylo kudrlinek a celek zní mnohem více rockověji než progově. Což může být pro mnohé problém. Zamlouvá se mi i obal. Po sérii mysteriózních spletenců, je tu snadno zapamatovatelná věc. Dvojice v plynových maskách čerpá ze stejného srdce. Je zřejmě metaforou. Všichni dýcháme stejný vzduch a potřebujeme se navzájem, ale to je jen má interpretace. Každý ať si udělá tu svou.

Takže pokud se to pokusím shrnout Memorial dopadlo lépe než bych čekal. Stále ze mě není fanoušek kapely a na zadek jsem se také neposadil. Nicméně jsem dostal poctivé metalové album, které bude kvůli své odlišnosti od předešlých desek zpětně buď zatracované nebo vynášené do nebe. Rozhodnou o tom posluchači.

Hodnocení: 3,5/6

Název: Soen
Album: Memorial
Label: Silver Lining Music
Žánr: Progresivní metal
Datum vydání: 1. září 2023

00:43:01

1. Sincere
2. Unbreakable
3. Violence
4. Fortress
5. Hollowed (Elisa)
6. Memorial
7. Incendiary
8. Tragedian
9. Icon
10. Vitals

Sestava: Joel Ekelöf – zpěv, Martin Lopez – bicí, Lars Enok Åhlund – klávesy, kytara, Cody Ford – kytara,  Oleksii “Zlatoyar” Kobel – basa

Kategorie: Kategorie: Recenze, Štítky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *