Na poslední desku americké bandy Chevelle jsem se chystal napsat recenzi už dlouho. Teprve teď ale vyzrál ten správný čas a konečně jsem se mohl ohlédnout za jednou z nejsilnějších desek minulého roku, která v mých uších od těch dob stále rezonuje.

Chevelle rozhodně nepatří k nováčkům hudební scény, ale nikdy se jim nepodařilo proniknout do mainstreamu, i když daleko od něho nikdy nebyli. Měli v USA zlaté i platinové desky a jejich videa vysílala MTV. Jenže někdy ani to nestačí. Největšího úspěchu se těšily desky Wonder What’s Next, This Type of Thinking (Could Do Us In) a Vena Sera. Následovalo období hledání, které trvá prakticky dodnes. Bratrská kapela se potýkala s problémy a jeden z bratrů skupinu nakonec opustil. Dnešní jádro tak prakticky tvoří pouze bratrská dvojice Pete Loeffler, který obstarává kytaru a zpěv i basové party, a Sam Loeffler, který hraje na bicí.

Ještě po vydaní desky to přitom nevypadalo moc optimisticky. Pete prohlašoval, že je možná NIRATIAS vůbec jejich poslední deskou. Měl rozhodnout hlavně její úspěch a fanoušci, kteří měli ukázat, jestli mají zájem o pokračování. Téměř po roce lze konstatovat, že úspěch se dostavil, byť kapelu do mainstreamu opět neposlal. Zda to bude stačit k pokračování těžko soudit, ale byla by to obrovská škoda, protože NIRATIAS je dost dobře možná to nejlepší, co Chevelle doposud vydali.
Podle posledních zpráv je však kapela prý zase ve studiu a nahrává své 10 studiové album. Tak uvidíme.

Deska začíná trochu překvapivě heavy instrumentálkou Verruct, která perfektně spline s nadcházející So Long, Mother Earth. Ta už nás naplno vrhne do světa NIRATIAS. Podivný název alba je zkratkou: Nothing Is Real And This Is A Simulation. Odkazující na prohlášení vizionáře a nejbohatšího člověka planety Elona Muska, který je vlastníkem několika zásadních společností a udává léta technologický směr, že je možné, že všichni žijeme v simulaci. Pete Loeffler je prý jeho velkým fanouškem. Což je znát na textové stránce novinky, kde se objevují témata spojená s cestami do kosmu a jde tak v podstatě o koncepční záležitost. První v diskografii Chevelle.

Je známo, že Elon Musk se netají tím, že by prostřednictvím své společnosti SpaceX chtěl jednou kolonizovat Mars. V Texasu tak vzniká až nereálně vypadající kosmická loď s obří raketou připomínající spíše sci-fi než současnost. O všech projektech tohoto vizionáře v našich končinách pravidelně informuje například portál elonx.cz. Cestování vesmírem a osídlení jiné planety jako reálný cíl vidí také Pete Loeffler, který dal prostor rudé planetě v nakažlivém kousku Mars Simula.

V živelné Self Destructor nabádají Chevelle své posluchače, aby důvěřovali vědě a varují před popírači. Těžce aktuální song ovšem vznikl ještě před pandemií, ale přesně zapadl do dnešní doby. Skladba se objevila i na soundtracku k filmu Hitman’s Wife’s Bodyguard.
Efektivně hudební stránku s vesmírnými tématy desky pojí i utopický retro přebal. Má ho na svědomí Boris Vallejo peruánský malíř a ilustrátor, který se proslavil zvláště svými ilustracemi ke knihám žánru sci-fi a fantasy. Nesmím opomenout ani na šedou eminenci v pozadí. Důležitou osobou tlačící na celkový výsledek. Producent a ikona „Evil“ Joe Barresi. Muž, jehož jméno je spojeno s velkými kapelami jako Tool, Slipknot a další. Tentokrát jeho role byla veliká, protože chtěl, aby skladby stáli za to, aby se pod ně mohl s klidem podepsat. Proto na oba bratry tlačil a zdá se, že z nich tentokrát skutečně dostal maximum možného. 

Rozhodně se ale nedá říci, že by NIRATIAS byla v mém případě láska na první pohled. NIRATIAS jsem si oblíbil až po opakovaných posleších. Písně sice nejsou extra instrumentálně složité, ale ani dvakrát přístupné. Člověk si nejdříve k materiálu musí najít cestu. Od úvodních tonů po poslední kousek je ovšem přítomen jistý prvek napětí a určitý druh melancholie. Naléhavost písní je patrná a vše je podpořeno skvělým vokálem a ostrou kytarou. Celek stmeluje dohromady úderná rytmika Sama. Jsou patrné vlivy Deftones nebo Tool. Ovšem Chevelle mají vlastní styl, který je mnohem stravitelnější než v případě dvou zmíněných velikánů.

Album uzavírá pochmurný zvuk klavíru a celkové vyznění je neveselé. NIRATIAS končí jinak, než jsme u Chevelle možná zvyklí. Na albu podle mě není slabá skladba a skutečně funguje jako celek. Dokonce i mezihry nejsou jen prázdnou výplní a při poslechu nevadí.
Máme tu tedy melodické a vyspělé písně skupiny, která to zdá se nevzdala a vydala naopak maximum. Jednoznačně jde o to lepší, co nám rok 2021 přinesl.

Hodnocení: 5/6  
Kapela: Chevelle
Album: NIRATIAS
Label: Epic
Žánr: Alternativní metal
Datum vydání: 5. března 2021

00:50:40

1. Verruckt
2. So Long, Mother Earth
3. Mars Simula
4. Sleep the Deep
5. Self Destructor
6. Piistol Star (Gravity Heals)
7. VVurmhole
8. Peach
9. Test Test…Enough
10. Endlessly
11. Remember When
12. Ghost and Razor
13. Lost in Digital Woods

Sestava: Pete Loeffler – zpěv, kytara, basa, piano, Sam Loeffler – bicí