Král metalového bizáru je zpět a vydává desku na kterou hodně, ale opravdu hodně jeho příznivců už léta čekají. Místo vymýšlení novot se zkrátka Marilyn rozhodl, že bude znít zase jako Manson.
Hned první skladba Unalive dá velmi dobrou představu o tom jaká One Assassination Under God – Chapter 2 je. Temná, plíživá, gotická, chytlavá… Marilyn Manson měl kdysi slušně našlápnuto stát se novou metalovou ikonou a králem, ale na té cestě chtěl asi příliž moc a zažil si období, kdy pro slávu prodal svou duši. Cílem bylo líbit se všem a to mu ve skutečnosti více uškodilo. Nicméně léta běží a Manson si prošel vlastním peklem. Postupně se hudebně vracel zpět a vrcholem je právě aktuální album, které si nebere servítky.
Je to příjemně povědomé a Manson je skutečně zase Manson. Dělá to, co mu šlo nejlépe. Jednodušší metal s příměsí industriálu. To slovo jednodušší zde není jako urážka… Naopak. Dělat chytlavé a dobré věci neznamená, že musíte tvořit zbytečně složité věci. Celek se strašně dobře poslouchá. Ať už v tvrdších pasážích, kdy se nebojí Marilyn řvát zase z plných plic, tak i pomalejší věci, kdy zase jen šeptá nebo zpívá, jako třeba v příjemné baladě All the Villest Things. Obojí má svou sílu a dokáže vtáhnout. Až do páté skladby bych neměl co vytknout, ale pak přeci jen přijdou i slabší chvíle. Elektroniky přibude None of the Suns mění atmosféru alba a ukazuje se komerčnější tvář. A celé se to přehoupne do gotiky a ukazuje, že Manson má velmi blízko k legendám jako The Sisters of Mercy.
Osobně mi více sedí první polovina alba a pak zase jeho závěr. Z Exit Wound by Rammstein měli radost. Je to jedna z nejlepších skladem na desce. Promyšlené dvojhlasy a burácející rytmika. Řízná kytara a zapamatovatelný riff a pak nás už čeká jen závěrečná Enantiomorph. Emotivní tečka, kterou prostupuje zvláštní atmosféra. Bolest lze z projevu Mansona cítit a celkově to není vůbec špatné rozloučení. Líbí se mi jak je novinka špinavá, ale přitom promyšlená. Je to solidně vyprodukovaná deska a hned jsem si jí zapsal, jako jednu z nejpovedenějších desek v Mansonově diskografii a to je co říct, protože jsem nikdy jeho velký fanoušek nebyl.
Pár slov ještě k vizuální stránce, která jednoznačně navazuje na předchozí desku z roku 2024 One Assassination Under God – Chapter 1. Ta se mi také v jistých momentech líbila, ale naopak zde pořád byly pasáže, které mi přišly zbytečné. Novinka je podle mě mnohem povedenější a chytlavější jako celek, i když rozhodně ne dokonalá. Alba na sebe tedy navazují i stylem artu, který je podobný, kreslený vodovými barvami. Vinyl lze sehnat v různých barevných variacích, každá obsahuje 16stránkový booklet. A pěkně se na to kouká.
Výsledek je tedy překvapivě lepší než bych vlastně čekal, už chapter I, byla silná deska, ale dvojka to posunula ještě dál. Takže nejen skvělé živé výkony, ale i studiově zní tenhle bizární amík velmi slušně.
Hodnocení: 4,5/6
Název: Marilyn Manson
Album: One Assassination Under God – Chapter 2
Label: Nuclear Blast Records
Žánr: Goth Rock, Alternativní rock, Industrial Metal, Gothic Rock a Alternativní Metal.
Datum vydání: 14. srpna 2026
01. Unalive
02. Don’t Answer The Door
03. Front Toward Enemy
04. All The Vilest Things
05. None of the Suns
06. Lucifer’s Teardrop
07. The Arsonist
08. Exit Wound
09. Enantiomorph